Evropa chce rovné platy mužů a žen. V Česku se rozdíl v odměňování pohybuje kolem 16 % v neprospěch žen

Ženy v Česku musely v roce 2022 pracovat o 60 dní déle, aby dosáhly na stejnou výplatu jako muži v roce 2021. Proti předchozímu roku je to o 9 dní méně. Ženy u nás v průměru vydělávají o 16,4 % méně než muži, průměrný rozdíl v EU činí 13 %. „Ženy si často bojí říct si o zvýšení mzdy a často je musí vybízet sama firma, aby si řekly o víc,“ zaznělo v diskuzi na workshopu Pay Transparency v rámci mezinárodní konference „Evropský den diverzity 2023: Diverzita, Udržitelnost, Partnerství“.

Evropská unie chce posílit rovnost odměňování mužů a žen, pomoci má loni přijatá směrnice o větší transparentnosti při odměňování (https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/pay-transparency/). Směrnice cílí na odstranění diskriminace v odměňování, měla by zároveň přijmout pravidla větší transparentnosti odměňování. Nastavuje také povinnost pro firmy sdílet informace o vyplácených mzdách a přijmout opatření, pokud u nich rozdíl v odměňování žen a mužů přesahuje pět procent. Přičemž nestanovuje, kolik má kdo komu platit, ale předepisuje, že ten, kdo platí, by měl být transparentní v tom, kolik platí a komu. Pokud dojde k závěru, že je ve firmě 5% rozdíl v odměňování, tak by měl vnitřně nastavit procesy, které by měly tento rozdíl srovnat.

„Muži si myslí, že vytvářejí prostředí, které je dostatečně inkluzivní. A že je to jen na nás ženách, že nejsme dostatečně asertivní a nejsme ochotny obětovat něco z našeho rodinného a soukromého života pro to, abychom budovaly kariéru,“ uvedla v diskuzi Martina Kučová z PwC Czech Republic.

Společnost PwC ve spolupráci s nadací EQUAL-SALARY Foundation provádí přímo ve firmách audity, které měří rozdíl v odměňování. Úspěšné firmy pak získají mezinárodně uznávaný certifikát, který prokazuje platnost závazku rovnoprávnosti odměn a jeho dodržování a implementaci v interních strategiích. Ocenění získal například Plzeňský Prazdroj. „Debaty o změně přístupu nebyly u nás lehké,“ přiznala v diskuzi Pavlína Kalousová z Plzeňského Prazdroje. „Muži měli pocit, že na ně někdo ukazuje prstem, protože byli zvýhodněni. A ženy měly pocit, že byly znevýhodňovány. Bylo to hodně citlivé a těžké téma – jak to zvednout a jak to ve firmě začít spravovat. Dnes jsme po třech letech na třech procentech,“ dodala.

„I u nás bylo velmi těžké najít ten důvod, proč vlastně máme nerovné podmínky v odměňování. Vést interní debatu bylo náročné. To téma není dostatečně komunikováno, naprostá transparentnost platů tomu určitě pomůže,“ doplnila ji Lenka Hauptmanová z Faurecia Czech Republic.

Myslete na své dcery, nabádají ve firmách manažery

Na workshopu zaznělo hned několik inspirací, jak s tématem gender pay gap odpovědné firmy pracují a jaké způsoby komunikace se svými zaměstnanci, ale i s managementem, zvolili. „Máme mnoho mužů ve vedoucích pozicích, a většinou jsou to otcové, kteří mají doma děti, mnozí z nich mají dcery. Pracujeme s nimi – ptáme se jich, jaké prostředí by chtěli vytvářet pro své dcery, jak by chtěli, aby se ve firmách chovali k jejich dcerám. A zároveň se přestáváme bavit o mateřství, ale hovoříme o rodičovství. Nabádáme muže, aby si jednou či dvakrát do týdne udělali čas a pomohli svým ženám, vyzvedávali děti ze školy a podobně,“ popsala jednu z cest Martina Kučová z PwC Czech Republic.

Rozdíly v platech se podepisují na ekonomické situaci žen včetně výše starobního důchodu – jsou pak vystaveny vyššímu riziku chudoby. Například v roce 2018 pobíraly ženy věku nad 65 let v EU důchody, které byly v průměru o 29 % nižší než důchody mužů. „Často se setkávám s tím, že si ženy bojí říct o zvýšení mzdy a často jsem to ve firmě u náborů já, kdo jim říká, aby si řekly o víc. U mužů to neslýchám,“ uzavřela diskuzi Lenka Hauptmanová z Faurecia Czech Republic.

Best practice odpovědných firmem může inspirovat i veřejnou správu

Odpovědné firmy využívají pro narovnání nerovností nástroje, jako již zmíněný audit a následné ocenění Equal Salary, mají vlastní metodiky či postupy, a jsou tak inspirací i pro státní správu. Stát dosud tuto problematiku komplexně neřešil. A dobrá praxe odpovědných firem, včetně přímé spolupráce s nimi, by určitě pomohly postupnému zavádění osvědčené a dobré praxe v soukromém i veřejném sektoru.

Na workshopu vystoupily:

• Pavlina Kalousová – ředitelka firemních vztahů a komunikace CZ&SK, Plzeňský Prazdroj

• Martina Kučová – HC leader, PwC Czech Republic

• Lenka Hauptmanová – Group Country HR Director, Faurecia Czech republic

Moderovala Petra Schwarz Koutská, publicistka a PR manažerka