Viera Slota Gecková je od srpna novou finanční ředitelkou internetového obchodu s potravinami Rohlik.cz. Je také jednou z mála žen v Česku, kterou zaměstnavatel na místo přijal, i když už na pohovoru věděl, že je těhotná. Tomáš Čupr ale tvrdí, že v tom nevidí nic výjimečného: důležité je, že člověk chce pracovat a děti jsou přece dar.
Šla letos v létě na pohovor na pozici finanční ředitelky společnosti Rohlik.cz, protože chtěla poznat zakladatele Tomáše Čupra a vyzkoušet si, zda bude mít mladá start-upová firma zájem o manažerku z korporátu.
Dvaatřicetiletá ekonomka Viera Slota Gecková nic kromě zkušenosti nečekala. Na 99 procent věděla, že když nakonec přizná, že je těhotná, zřejmě odejde s nepořízenou. Ale když Čuprovi řekla, že čeká dítě, jen zvedl obočí a řekl: A proč bych to řešil? A přijal ji.
Sám tvrdí, že neřeší pojmy, jako jsou emancipace nebo diverzita, ale ačkoliv není žena a zatím dítě nemá, má spoustu kamarádek a známých, a ani jednou se nesetkal s tím, že by mu některá řekla, že chce být s dítětem tři roky doma.
„Mému kamarádovi se před půl rokem narodilo dítě. S manželkou mají firmu a dítě je tam s nimi. Uzpůsobili si pracovní den, co dvě hodiny si vyjdou s kočárkem a vyloženě si to užívají,“ vypráví Čupr.
Těhotných má v internetovém obchodu s potravinami prý více. „No, tak pak tady zařídíme dětský koutek, bude se hodit,“ směje se, že všechno se dá přece řešit.
Nemůžu být bez kontaktu s lidmi
Viera Gecková pochází z východního Slovenska, ale od dob studií na Vysoké škole ekonomické žije v Praze. Začínala jako konzultantka v poradenské společnosti EY, pak strávila šest let v GE Money Bank.
Tři roky doma nebyla ani s dnes dvouletou dcerou. Ne že by tehdy plánovala brzký návrat do banky, kde šéfovala oddělení reportingu, jen ne úplně odhadla, jak bude život matky na mateřské snášet.
„Miluju svou dceru, ale po nějaké době jsem se přistihla, jak v 18:01 stepuju u vstupních dveří, a pokud se manžel opozdí, jsem naštvaná. Chyběl mi kontakt s lidmi,“ vypráví. A protože se nechtěla proměnit v protivnou, hysterickou ženu, řekla muži, že na mateřské končí a vrací se do zaměstnání. Po pěti měsících. „Souhlasil. Ani on si nedovedl představit, že by byl 24 hodin denně, sedm dní v týdnu jen s dítětem, že by nemohl pracovat, být mezi lidmi,“ vzpomíná Gecková. Najali chůvu, po roce vyzkoušeli jesle, a po dalším roce si přáli další dítě. Když otěhotněla, někdo jí řekl, že by mohla zkusit vyšší pozici v zajímavé firmě, kterou buduje Tomáš Čupr, a ona šla na pohovor...
Budu s týmem, jen tu nebudu fyzicky
Její příběh vzdáleně připomíná nástup Merissy Mayer do Yahoo! Před třemi lety celý svět sledoval, jak firma najala do křesla generální ředitelky těhotnou manažerku (mimochodem Mayer je znovu těhotná a čeká dvojčata). Šéfka Yahoo! po narození syna pracovala z domova a do práce se vrátila dva týdny po porodu.
Stala se inspirací pro celou řadu žen, protože personalistům předvedla, že těhotenství a mateřství neznamená ani ztrátu inteligence, ani rozhodnosti, ani manažerských dovedností.
Jde ale pořád spíš o ojedinělý příběh. Když se zeptáte personalistů a headhunterů, v Česku je firem, které by přijaly na manažerskou pozici těhotnou, méně než pověstného šafránu. „Z mých zkušeností vím, že je to výjimečná situace. Obecně mají zaměstnavatele strach i z hypotetického těhotenství, natož aby přijali již těhotnou ženu,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik firmy LMC, která provozuje portál Jobs.cz.
Firmy ještě podle něho pořád bojují se stereotypy a předsudky. „A je pravda, že v Česku není právě zvykem, aby se ženy, a někdy i muži chtěli z mateřské rychle vrátit do práce. I když se to pomalu mění k lepšímu. Bohužel, především manažeři ve firmách nevidí, nebo nechtějí vidět, že lidé si už dnes dokážou práci sladit s osobním životem. Z části i proto, že jim nevyhovuje, že by museli změnit sami způsob řízení. A personalisté pořád nemají ve firmách tak silné slovo,“ vysvětluje Dombrovský.
Z korporátu do start-upu
Korporace je podle Čupra mrakodrap a zaměstnanci se v patrech pohybují po krásných chodbách, vždy vědí, co je čeká za kterými dveřmi. „No a start-up, to je to kopání základů pro mrakodrap, v bahně, v dešti, a to není úplně pro každého,“ vysvětluje Čupr.
Lidé, kteří přijdou do start-upové firmy, musí mít speciální druh energie. Nemohou očekávat ani osmihodinovou pracovní dobu, ani přesně zadané úkoly. Vše je rychlé, mění se. Ale zase je to práce kreativní, u které se toho člověk naučí hodně a rychle. „Zvládat musíme vše, co velká firma, akorát je to trochu větší chaos,“ směje se Viera.
„Když jsme začínali ve Slevomatu a v DámeJídlo, byli jsme rádi, že si někoho můžeme od začátku vychovat, Rohlik.cz je přeci jen jiný. Tečou tu velké peníze, firma je už komplexní,“ vysvětluje Čupr, proč do třicetičlenného týmu v sídle firmy v Praze-Karlíně najímá zkušené manažery.
A přesně to Gecková chtěla. Buduje tým financí a učí podřízené, že spolu budou od listopadu komunikovat nějakou dobu na dálku. V ideálním případě několik týdnů, pak bude střídat home-office s prací ve firmě.
„Ale vše samozřejmě záleží na tom, jaké bude miminko, pořádně to naplánuji, až se narodí,“ směje se Gecková. A Čupr dodává, že by určitě nechtěl, aby se maminka vracela do práce hned z porodního sálu, to mu připadá nepřirozené a nesmyslné.
Čupr svou službu Rohlik.cz spustil loni v listopadu. Do e-shopu s potravinami investovaly miliony kromě něho také firmy Hopi, Enern a Miton. On sám drží největší balík akcií. Letos Rohlik.cz plánuje obrat 400 milionů korun, příští rok už přes jednu miliardu. Ve firmě dnes pracuje celkem zhruba sto lidí, v karlínských kancelářích je jich třicet.
Newsletter
Odebírejte náš newsletter a neunikne vám nic ze světa Charty diverzity a udržitelného rozvoje.
Kontakty
BPS – Byznys pro společnost, z. s.
V Tůních 1357/11, 2. patro
Praha 2, 120 00
Tel.: +420 739 717 789
info@byznysprospolecnost.cz
www.byznysprospolecnost.cz
Financováno z programu Evropské unie Právo, rovnost a občanství