Debate of ambassadors of Scandinavian countries on circular economy brought inspiration for Czech responsible business

Unikátní debatu hostilo Zastoupení Evropské komise v Česku, zazněly i příklady dobré praxe odpovědných firem. Jejich zástupci zároveň poukázali na řadu překážek, na které v prosazování principů cirkulární ekonomiky v Česku narážejí.

Partnerem kulatého stolu byla společnost Heimstaden Czech. Její generální ředitel, a zároveň šéf prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj uvedl, že vnímá témata zelené tranzice nejen jako pozitivní směr pro budoucnost, ale jako velkou příležitost po českou ekonomiku a firmy. „U nás v Heimstaden Czech věříme a chceme, aby cirkulární ekonomika a zelené směřování bylo součástí naší DNA,“ řekl Jan Rafaj na úvod. Společnost Heimstaden Czech je největším poskytovatelem nájemního bydlení v České republice, spravuje téměř 43 000 nájemních bytů Moravskoslezském kraji v Čechách.

„Byznys pro společnost sdružuje a propojuje firmy, které se hlásí k odpovědnosti a udržitelnosti. Cirkulární ekonomika je klíčové téma udržitelné budoucnosti a celého konceptu Zelené dohody pro Evropu. Skandinávské země jsou v tomto tématu hodně vepředu a jsou velmi inspirativní pro naše prostředí a zdejší budoucí projekty a aktivity,“ zdůvodnil ředitel Byznys pro společnost Pavel Štern výběr tématu tohoto kulatého stolu.

V úvodu debaty vystoupil ekonomický poradce zastoupení Evropské komise v Česku Josef Schwarz, který zmínil, že v evropském kontextu cirkulární ekonomiky nás spojují společné ambice, akce a vzájemná spolupráce. „Skandinávské státy jsou velkým příkladem propojení byznysu s veřejným sektorem, ale i s občanskou společností. Vzniká zde spousta hubů, kde je možné sdílet mezi sebou příklady dobré praxe a řešit problémy společně,“ vyzdvihl.

Velvyslanci Dánska, Norska, Švédska a Finska v debatě promluvili o tom, jak se v jejich zemích daří prosazovat principy cirkulární ekonomiky, a proč jsou v této oblasti v Evropě na špici – klíčová je spolupráce státu s odpovědným byznysem, investice do výzkumu a osvěta celé občanské společnosti. „Navázali jsme spolupráci napříč vzdělávacími organizacemi, vládními úřady a byznysem. Například univerzita v Holbrooku spolupracuje s 25 lokálními společnostmi a řeší, jak pozitivně stimulovat odpovědné chování, tak aby na tom současně firmy mohly také vydělávat. Materiály či odpady, které jedna firma nepotřebuje, může využít pro svůj byznys firma jiná. Celkově se pak neprodukuje tolik odpadu a firmy také ušetří za nákup nových surovin,“ uvedl velvyslanec Dánska Søren Kelstrup.

„Švédské firmy se do cirkulární ekonomiky zapojují ve velké míře zejména proto, že se snaží být technologicky pokročilé. Mnoho firem to vnímá jako svou konkurenční výhodu, z čehož pak profitují samotné firmy, ale celá společnost. V severských zemích obecně umí byznys dobře uchopit příležitost,“ doplnil jej velvyslanec Švédska Fredrik Jörgensen.

Velkým pomocníkem při prosazování principů cirkulární ekonomiky jsou i nejrůznější pobídky státu, zejména daňové úlevy. Veřejnost, ale i firmy to motivuje více se zapojit. „Pobídky se u nás snažíme využívat v maximální míře, například v oblasti elektromobility. Elektrická auta zatím nejsou zdaněna a mají zdarma parkování,“ zmínil velvyslanec Norska Victor Conrad Rønneberg.

Důležitost státních pobídek zmínil ve svém projevu i obchodní rada velvyslanectví Finska v Česku Mika Lautanala. „Je důležité vytvořit poptávku, pro to je ale třeba mít znalosti a dovednosti a je dobré podporovat vědu a výzkum. Cirkulární ekonomika je základem budoucnosti finských firem a exportu, a to zejména prostřednictvím inovací a digitalizace,“ zdůraznil.

V druhém panelu hovořili o příkladech dobré praxe zástupci šesti převážně skandinávských odpovědných firem. Zmínili nicméně i překážky, na které často při prosazování principů cirkulární ekonomiky narážejí.

„Máme deficity v oblasti odpadové infrastruktury,“ zmínila například manažerka udržitelnosti IKEA CZ/HU/SK Barbora Kotoun, která v panelu představila projekt na bázi cirkulace „druhý život nábytku.“ Ondřej Boreš z VELUX Česká republika zmínil průzkum, který společnost vedla mezi svými zákazníky. „Z něj vyplynulo, že zákazníci preferují výrobky, které jsou udržitelné. Na druhou stranu současně říkají, že je pro ně rozhodující zejména cena výrobku. Čelíme tomu, že pokud chcete být udržitelný, musí být konkurenceschopný,“ uvedl Ondřej Boreš. „Problém je i klimatická a odpadová legislativa, které jsou proti sobě,“ dodal.

„Myslím, že Česku chybí dlouhodobá vize, máme pocit, že krátkodobý profit má přednost,“ zmínil Mirek Lizec z MIWA Technologies. „Naše legislativa je krkolomná a komplikovaná a určitě by nám pomohlo zlepšení povědomí o cirkulární ekonomice,“ uvedl jednatelů Atlas Copco Services a Edwards Radek Nešleha.

„Firmám chybí odvaha jít do nových řešení, které nejsou vyzkoušené. V tomto by měl být byznysu nápomocen i stát, například prostřednictvím dotací na výzkum,“ zmínil Tomáš Proksa z Orkla International (CEE and Baltics).

Akce byla součástí série otevřených debat odpovědného byznysu s klíčovými stake holdery udržitelnosti a také veřejnou správou pod názvem: „Odpovědné a inovativní Česko“