V Česku je stále nedostatek žen v technologických oborech. Pomůže umělá inteligence?

V technologickém průmyslu po celém světě stále panuje výrazný nedostatek žen, Česko nevyjímaje. U nás ženy tvoří pouze 10 % všech zaměstnanců v IT sektoru. I přesto, že otázka genderové diverzity na pracovním trhu získává čím dál větší pozornost, v oblasti technologií stále přetrvávají nerovné podmínky. Ale méně žen znamená nejen menší rozmanitost týmů, ale také jejich nevyužitý potenciál.

Jak ale tento stav změnit a otevřít technologický svět širšímu spektru talentů? Důležitými faktory pro změnu bude jak překlenutí tradičních stereotypů o tzv. mužských a ženských profesích, stejně tak dynamický vývoj v technických oborech, zejména nástup umělé inteligence. O tom všem jsme debatovali u kulatého stolu v Brně v sídle společnosti ThermoFisher, která tam spolu s Byznys pro společnost pořádala další z debat platformy „Future is Female“ na téma Ženy v technologiích.

Diverzita jako klíč k efektivitě

Jedním z hlavních argumentů pro větší zapojení žen do technických oborů je, že různé perspektivy zlepšují vývoj technologií. Například podle Allena Blue, spoluzakladatele LinkedIn, přítomnost žen v technologických týmech může pozitivně ovlivnit vývoj strojového učení a umělé inteligence.

„Přijímání žen do technických pozic a oborů povede k efektivnějšímu učení strojů,“ řekl Allen Blue v lednu 2019 na pravidelném setkání Světového ekonomického fóra.

Muži, kteří často stojí za tvorbou algoritmů, mohou nevědomky vytvářet jednostranné modely, které neodrážejí širší spektrum potřeb a hodnot. Aby byly technologie skutečně inkluzivní a efektivní, je podle něj potřeba klást důraz na to, aby se na návrhu technologií podíleli tvůrci s různorodými zkušenostmi.

Cesta k rovnosti - jak přilákat ženy do technologií?

Jednou z hlavních překážek vstup žen do technických profesí jsou předsudky a nedostatečná podpora, která by je v kariérních začátcích povzbudila. Firmy si uvědomují, jak důležitá je flexibilita a přizpůsobení pracovního prostředí potřebám žen.

„Musíte vědět, kam za nimi jít a jak je oslovit. Jaké jim vytvořit podmínky – i díky rodičovství například vyžadují větší míru flexibility. Měli byste tomu přizpůsobit náborové aktivity, vysílat na správná místa správné signály. Chce to každopádně jistou míru kreativity a ochotu „nasednout“ na měnící se podmínky v oblasti kompetencí na pracovním trhu, ale i uvnitř firmy,“ uvedla HR Director Central Eastern Europe společnosti ThermoFisher Scientific Renáta Millerová.

Je důležité měnit náborový proces – vhodně jej zacílit a dbát například na ohleduplnost jazyka při popisu pracovních pozic, aby ženy již předem neodrazovaly. Často se totiž na takovou pozici nepřihlásí, když nesplňují všechny požadavky, často nevědomě orientované na muže (např. výkonnost, maximální nasazení, požadovaná časová flexibilita apod.). Odpovědné firmy nabízejí ženám právě i možnost vyzkoušet si „pracovní pohovor na nečisto.“ Tím jim pomáhají získat větší sebevědomí a připravit se na to, jak by mohl vypadat skutečný výběrový proces a co mohou očekávat. Samozřejmostí je i zpětná vazba, aby se ženy mohly dále zlepšovat. V neposlední řadě je potřeba pracovat také s vedením a s manažery a vysvětlovat jim, že ženy mohou být pro jejich týmy z mnoha hledisek zajímavé a přínosné. Prostě je třeba „změnit mindset“ – úhel pohledu.

Vzdělávání dětí: Klíč k budoucnosti

Mnozí odborníci se shodují, že změny musí začít už ve školách, kde by se měly děti od útlého věku učit o moderních technologiích a umělé inteligenci včetně výuky odpovědnosti při jejich používání. Vzdělání by mělo zahrnovat nejen děti, ale i jejich rodiče a učitele, kteří mohou hrát klíčovou roli ve formování jejich zájmu o technologie. Podle Moniky Ptáčnikové ze společnosti Czechitas je třeba ukazovat dětem, že tyto technologie jsou pro jejich budoucnost nejen důležité, ale mohou být zábavné a inspirativní v rámci procesu učení. To potvrzuje i Eva Nečasová, zakladatelka projektu AI Dětem, který se zaměřuje právě na vzdělávaní dětí v oblasti umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti.

„Aktuálně připravujeme kurikulum umělé inteligence. Zajímá nás, jak AI promění naši společnost a jaké změny to lidem přinese. Zaměřujeme se rovněž na kybernetickou bezpečnost a význam bezpečnosti při zacházení s AI," uvedla zakladatelka projektu AI Dětem Eva Nečasová.

Rozhovor s Evou Nečasovou: odkaz najdete zde

Umělá inteligence jako nástroj pro inkluzi

Generativní umělá inteligence se dnes ukazuje jako nástroj, který může pomoci rozšířit spektrum profesí pro ženy v technologiích. AI totiž nevyžaduje pouze hluboké technické znalosti, ale stále více záleží i na tzv. „měkkých dovednostech“ – jako je schopnost komunikace, jazyková vybavenost či cit pro detail. Umělá inteligence také nabízí řadu možností v propojování oborů a proniká i tam, kde dominují ženy, jako je třeba medicína. AI je dnes již základem pro budoucnost mnoha profesí a tento posun otevírá možnost širšího zapojení žen. To vše je pro ženy skutečně obrovská příležitost.

„Důležitá je schopnost otevřené komunikace, schopnost přizvat k jednomu stolu zástupce různých týmů a oblastí, pomoci jim dobře zadefinovat smysluplné využití AI v organizaci, definovat business case apod. Také kreativní nakládání s jazykem a schopnost empatie se při promptování může hodit, což jsou dovednosti, které ženy dobře ovládají,“ říká Kateřina Lesch, Head of Data Science & Risk, EmbedIT. „Na druhou stranu, podle výzkumů umělá inteligence v technologiích nahrazuje především juniorní pozice, které jsou bohužel často obsazovány právě ženami. Výzvou může být najít pro ně smysluplné uplatnění,“ dodává.

Rozhovor s Kateřinou Lesch: odkaz najdete zde

Budoucnost je inkluzivní

I když cesta k diverzitě a inkluzi v technologických oborech stále není jednoduchá, objevují se jasné pozitivní trendy. Stále více firem začíná chápat, že investice do diverzity a inkluze nejen zvyšují výkon týmů, ale mají i dlouhodobý pozitivní dopad na celkový rozvoj technologií. Technologické společnosti, které aktivně podporují rovnost příležitostí, vytvářejí prostředí, kde různé perspektivy a zkušenosti vedou k inovativnějším a efektivnějším řešením.

Umělá inteligence, která se dnes vyvíjí, má obrovský potenciál stát se nástrojem, který může tyto změny urychlit. Klíčem k úspěchu je však inkluzivní přístup k příležitostem a otevření technologických bran širšímu spektru talentů. Budoucnost technologického průmyslu tak nebude jen o efektivních nástrojích a rychlém růstu, ale také o udržitelnějších a kvalitních pracovních podmínkách a zodpovědném využívání nových technologií. V příštích letech by se diverzita, inkluze a udržitelnost mohly stát zásadními faktory pro rozvoj technologických inovací, které přinesou širší pozitivní změny nejen v oblasti pracovního trhu, ale i v kvalitě života celé společnosti.

Nové technologie včetně umělé inteligence přináší velké možnosti, ale i rizika. Mají a budou mít na společnost velký dopad, proto je třeba adekvátně regulovat možnosti jejich zneužití. Musíme také chránit demokratické principy a posilovat transparentnost a odpovědnost.

„Záleží na nás, zda s těmito změnami dokážeme pracovat. Důležitá je nicméně odpovědnost a regulace - v Evropě jsme se rozhodli chránit práva, zajistit transparentnost a dodržovat etická pravidla,“ zaznělo na závěr debaty od Mileny Jabůrkové, Goverment Programs Executive, IBM a víceprezidentky Svazu průmyslu a dopravy.