Prolomit bariéry – jak vytvářet příležitosti pro hendikepované na trhu práce

V Česku žije asi 1.3 milionu osob se „zdravotním hendikepem“ (OZP). Podle odhadů jich pracuje asi jen polovina oproti 85% většinové populace. Proč řada firem volí spíše formu náhradního plnění či odvádění peněz do státního rozpočtu na úkor zaměstnávání hendikepovaných – o tom debatovali zaměstnavatelé a odborná veřejnost na akci Byznysu pro společnost v rámci Charty diverzity společně s partnerem a hostitelem celé akce ČSOB, a.s.

„Když jsme se zaměstnáváním OZP přes sociální podniky kolem roku 2008 začínali, neexistoval jasný legislativní rámec, dlouho jsme proto hledali partnerské sociální podniky. Za mě je zásadní jednotlivé podniky poznat zevnitř a ověřit si, jakou přidanou hodnotu pro OZP skutečně poskytují. Od té doby se nám podařilo zaměstnat a podle jejich vlastních slov i změnit život řadě lidí. Důležité je v týmech odstranit zbytečné předsudky a obavy, a otevřeně komunikovat o situaci každého člověka,” řekla Markéta Cechman, Executive Director Shared Services & Operations, ČSOB, a. s.

Banka byla v roce 2024 oceněna jako TOP Odpovědná firma v diverzitě za projekt „ČSOB bez bariér“. „V ČSOB momentálně tvoří OZP 1,5 % našich zaměstnanců, ve spolupráci se sociálními podniky pak u nás pracuje dalších cca 100 OZP a využíváme i další formy náhradního plnění. Jedním z aplikovaných nástrojů je také motivovat kolegy, aby se nebáli přiznat zdravotní hendikep, což se mnohdy děje,” řekla Stanislava Slavíková Bízová, Executive manager Procurement of Property and Services, ČSOB, a.s. Podle ní je třeba posílit nábor osob se zdravotním hendikepem na konkrétní pozice a spolupracovat úzce se sociálními podniky.

V Česku každá firma s víc než 25 zaměstnanci musí podle zákona zaměstnávat alespoň 4 % osob zdravotním postižením (OZP). V ČR je takových firem 22 000. Pokud to z nějakého důvodu nelze, tak místo přímého zaměstnání lidí se zdravotním hendikepem, mohou firmy odebírat zboží nebo služby od dodavatelů, kteří zaměstnávají minimálně 50 % osob se „zdravotním hendikepem“. Jinak musí firma zaplatit odvod do státního rozpočtu – v podstatě jakýsi „odpustek“ za nesplnění zákonné povinnosti.

Mnoho firem se bojí OZP zaměstnávat s tím, že budou vyžadovat speciální podmínky a zacházení, že budou často nemocní nebo často navštěvovat lékaře, a tím pádem nebudou produktivní.

„Ani zdraví lidé nejsou dokonalí: nejsou nonstop zdraví, týmoví a motivovaní. Hodně z nás se ocitne v životě v situaci, kdy například nemůže pracovat osm hodin. To se týká třeba i lidí po léčbě závažných onemocnění. Flexibilita práce a individuální přístup proto zvýší uplatnění OZP ve firmách” dodává Markéta Cechman.

Citelný je také nedostatek podpůrných a asistenčních služeb. „Potřeboval bych asistenci na většinu času, ale tu si můžu dovolit jen na několik hodin denně,“ říká Petr Burda. A pro představu přibližuje, co to pro něj znamená: „Stává se, že v zimě třeba přijedu domů a musím zůstat ve vytopeném bytě v zimní bundě a zimním oblečení, dokud nedorazí asistent. Asistence mě stojí přes 40 tisíc měsíčně, a to se snažím pracovat. Přesto tím pokryji jen část reálné potřeby na asistenci.“

Takových příběhů je ale mnohem víc. Pokud se chceme posunout dál, je nezbytné otevřít diskuzi o změnách současného systému společně se všemi zúčastněnými. Je třeba více uplatňovat princip equity – tedy posuzovat potřeby jednotlivců individuálně, podle jejich aktuální zdravotní, ekonomické a sociální situace – a tomu přizpůsobit i rozsah podpory.

Odpovědné firmy v Česku mění paradigma

Jednou z firem, kde je diverzita a inkluze základní pilíř celkové strategie, je IKEA. Zde je součástí firemní kultury pochopení, že obohacení týmů přichází i skrze otevřenost a empatii. Ať už jde o rodiče, osoby nad 50 let, uprchlíky, seniory, LGBTQ+, nebo právě hendikepované.

„Od roku 2022 se nám povedlo navýšit podíl „zaměstnaných OZP“ z 1,5 % na 4 %,“ popisuje Iveta Kostincová Kutišová, Head of Communication operation IKEA Group. „Společnost se více otevřela pracovním příležitostem pro osoby se zdravotním znevýhodněním a odstranili jsme zbytečné interní bariéry,“ vysvětluje.

„Například jsme revidovali interní postupy a všechna pracoviště. Proškolili jsme manažery a zaměstnance. Na každé jednotce máme integračního pracovníka a integrační mentory,“ dodává. „Naše kariérní stránky mají část věnovanou volným pozicím pro OZP a náborový proces klade důraz na individuální potřeby zaměstnance. Spolupracujeme s Úřady práce a nevládním sektorem,” uzavírá Iveta Kostincová Kutišová.

Zajímavý projekt představila firma DHL Supply Chain s názvem „Tichá směna,“ který byl úspěšný na letošních Cenách Charty diverzity 2025. Zaměstnávání neslyšících a nedoslýchavých zde začalo během covidu, kdy firma posilovala e-commerce provoz, a bylo nutné se rozhlížet po nových zaměstnancích do logistiky – tehdy začala spolupráce s platformou Tichý svět. „Realizovali jsme standardní DHL školení ve znakovém jazyce, zajistili si tlumočení pro zaškolování, abychom byli efektivní. Dnes jsou lidé ve firmě plně integrovaní a jsou to loajální zaměstnanci,” popsaly Radka Barcalová a Barbora Fuchsová.

Zaměstnávání hendikepovaných posouvá i firma Nestlé, která působí ve 185 zemích. V Česku se snaží inspirovat také dobrou praxí ze sousedního Slovenska, kde se daří zaměstnávání hendikepovaných o něco lépe. „Chápeme, že diverzita a inkluze nám zvýší pool lidí, z kterých si můžeme vybírat a získat skvělé talenty,“ říká Barbora Soukupová, Senior Talent Partner Nestlé Česko.

„Spolupracujeme také s nevládní organizací O Krok s.r.o., která nám pomáhá s náborem lidí, udělali jsme si také interní audit našich prostor. Školíme zaměstnance a pro manažery jsme vydali interní příručku, jak pracovat s lidmi s hendikepem,” doplňuje.

Sám Robert žije s hendikepem, a přesto rozjíždí pro Good Sailors byznys ve Spojených státech. Na jeho příkladu je vidět, jak obrovskou přidanou hodnotu může mít člověk s hendikepem pro firmu. O své práci mluví s takovým nadšením a odborností, že vás to zcela strhne – a na hendikep úplně zapomenete.

„Někdy stačí na jednání pouhá přítomnost lidí s hendikepem – automaticky se změní pohled a neřeší se zbytečnosti. Pomáhá naprostá otevřenost. Tu jsem si osvojil už jako dítě. Když rovnou řeknete, jak to máte, je to nejlepší,” říká Robert. Díky své vášni pro hry si kdysi začal vymýšlet vlastní vychytávky, aby mohl hrát. Dnes díky joysticku dokáže i řídit auto.

Podle Roberta Balušíka tzv. prvky přístupnosti otevírají trh milionům lidí a znamenají i zisk navíc. Jen v herním průmyslu v USA hraje přibližně 46 milionů lidí s nějakým omezením – z toho 20 milionů s fyzickým hendikepem, 15 milionů s kognitivním a 8 milionů neslyšících.
„Za zhruba tři procenta navíc v rozpočtu otevřete svůj produkt nebo službu obrovské skupině lidí. A když se na přístupnost myslí už od začátku, není to žádný dodatečný náklad – je to prostě inkluzivní design,“ dodává.

Odpustky firem se musí víc prodražit

Od 1. ledna 2025 platí nová pravidla pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, která mají zjednodušit administrativu a motivovat zaměstnavatele k jejich přímému zaměstnávání. Ondřej Závodský z Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) vysvětlil, jak se novou úpravou zákona o zaměstnanosti snaží MPSV firmy motivovat, aby zaměstnávaly OZP a využívaly náhradního plnění správně. Prioritu má přímé zaměstnávání nebo zaměstnávání v rámci chráněného trhu práce. Pokud to neumožňuje povaha Musí se také posílit sociální rozměr a odpovědné chování zaměstnavatelů, aby chápali smysl tohoto zákona.

Ekonom Petr Bartoň ukázal, že dnes jde na podporu OZP včetně invalidních důchodů jen 2 % z celkového rozpočtu, který převyšuje 2 000 miliard. Ačkoliv o přidělení peněž ze státního rozpočtu se vždy vedou vášnivé diskuze, zde bychom se asi všichni shodli – a to včetně ekonomů – že tady je to jediný všemi obhajitelný výdaj. Všichni chceme, aby se nám v případě potřeby dostalo nějaké pomoci a podpory. Jak Petr Bartoň upozornil: „Je-li cílem zvýšit zaměstnávání hendikepovaných, je potřeba se zaměřit spíše na snížení atraktivity tzv. nakupování odpustků – tedy přímých odvodů do státního rozpočtu.“

„Náhradní plnění od sociálních podniků nebo chráněných dílen není třeba tolik upravovat; jsou to specialisté na zaměstnávání hendikepovaných v různém stupni zdravotního znevýhodnění, a neměli by za to být trestáni utažením šroubů. Obchází-li někdo z nich zákon, ať je postižen napřímo. Zaměřit se je třeba na motivaci zaměstnávání hendikepovaných i mimo specialisty,” dodává.

Lidé se zdravotními hendikepy nejsou omezením – jsou skrytou příležitostí. Přinášejí své jedinečné schopnosti a nový pohled na věci. Když jim dáme prostor a začleníme je do týmů, vyplatí se to nejen ekonomicky, ale především sociálně – lidsky. Firmy získají loajální a motivované zaměstnance a celá společnost se díky tomu stává otevřenější a vstřícnější.

„Není to postižení, co člověka znevýhodňuje, ale prostředí kolem něj."