Kratší rodičovská by Česku vydělala miliardy. Dřívější návrat do práce by vítala většina rodičů - Matky a otcové vítáni 2025

Autorka: Petra Schwarz Koutská pro Byznys pro společnost
Délka rodičovské je v Česku předmětem diskuzí už dlouho. Od minulého roku se její čerpání zkrátilo na tři roky. Byla tato „revoluce” na dlouho poslední, nebo Česko využije možnosti upravit rodičovskou výrazněji po vzoru jiných evropských zemí? Podle propočtů datového ekonoma Petra Bartoně, které představil na konferenci Matky a otcové vítání 2025, by „smíšení“ rodičovské a mateřské a jejich kratší čerpání v rámci roku a půl do rozpočtu přineslo až 35 miliard Kč na odvodech a daních z přijmu.
Taková suma se vejde mezi deset největších výdajových položek státní kasy. Díky miliardám navíc by se mohly téměř zdvojnásobit některé sociální dávky, třeba příspěvek na péči, a vzrostla by zaměstnanost žen o 5 %. Nebo by se mohly investovat do podpory rozvoje dětských skupin, či dalších předškolních zařízení.
Konferenci Matky a otcové vítáni každoročně pořádá platforma odpovědných firem Byznys pro společnost. Letošní jubilejní 10. ročník navázal tematicky na loňský rok – systémovou změnu v podobě zkrácení rodičovské dovolené v kontextu úspěšné švédské praxe. Letos se zaměřil hlavně na ekonomické dopady takové změny.
Petr Bartoň hovořil o možnosti smíšení mateřské a rodičovské v kombinaci s celkovým zkrácením doby jejich čerpání. Stát by podle něj neplatil nic navíc, jen by vydělal miliardy na odvodech. „Od pádu komunismu se posunul věk matek, které rodičovskou čerpají. Většině je přes třicet a vydělávají už mnohem více než dvacetileté ženy. Proto jejich odchod z trhu práce stát stojí čím dál víc. Když se pak vrátí do práce, což je v Česku navíc za dlouho, jejich příjmy už dál moc nerostou. Zatímco příjmy mužů ano.”
České tři roky „doma” stále výrazně vybočují z evropského průměru. Dlouhá doba čerpání nejvíce omezuje ty méně vydělávající rodiny s nízkým tzv. vyměřovacím základem, protože ty musejí rodičovský příspěvek čerpat dlouho a po malých částkách.
Zkrácení dlouhé rodičovské v Česku by rodičům, a zejména ženám-matkám, poskytlo vyšší měsíční rodičovský příspěvek – částka by zůstala stejná, jen by byla čerpána po kratší dobu. Ženy-matky totiž pracovat chtějí – některé na plný úvazek, jiné částečně či brigádně. Vstřícné pracovní podmínky, podpůrné programy pro rodiče v práci včetně různých forem flexibility na pracovišti jsou tím správným řešením. Aby však zkrácení rodičovské skutečně fungovalo, musí se současně investovat do podpory rodin – zejména do dostupné předškolní péče. Zkrátit rodičovskou totiž neznamená brát, ale naopak dávat: svobodu volby, příležitosti, ekonomickou podporu a uznání.
Severské rovnostářství podporuje HDP
Marie Bendegard, Deputy Head of Mission ze Švédského velvyslanectví v Praze, která letošní konferenci s podtitulem „švédská inspirace II” zahajovala, uvedla: „Už před 50 lety se Švédsko stalo první zemí na světě, která zavedla genderově neutrální placenou rodičovskou dovolenou. Výrazné reformy pak přišly v 90. letech. Dnes trvá rodičovská 480 dnů, které většina rodičů plně nevyužije a do práce se vrátí dřív. Rodinná ekonomika je většinou založena na dvou výdělcích. Přibližně 90 % švédských otců si vybere alespoň nějakou část rodičovské dovolené. V průměru otcové čerpají 30 % z celkového počtu dní.”
Švédsko má jeden z nejštědřejších a „nejrovnostářštějších“ systémů rodičovské dovolené na světě. Rodiče mají společně nárok na 480 dní placené dovolené, z čehož 90 dní je vyhrazeno pro každého rodiče zvlášť (tzv. otcovská kvóta a mateřská kvóta). Pokud je jeden z rodičů nevyčerpá, tyto dny propadají. Od sedmdesátých let se díky opatřením zvedla zaměstnanost švédských žen zhruba o čtvrtinu, což výrazně přispělo k růstu HDP
Podle Marie Bendegrad ovšem nejde jen o počty dnů a zapojení otců. Ve hře je celá rodinná a sociální politika. „Máme skvělé a finančně dostupné jesle a školky, rodiče mají celou řadu zvýhodnění v rámci zdravotního pojištění a zaměstnavatelé jim drží místo. Zkrácení úvazku třeba na 80 % je při návratu běžné,” dodává.
Podle loňského reportu platformy MumDoo (ve spolupráci s Behavio) má o dřívější návrat do práce zájem 93 % českých rodičů (především se jedná o ženy matky) pečujících o děti do čtyř let. Podle závěrů reportu jich ve skutečnosti pracuje jen 52 %. Zapojení těch ostatních by do státní pokladny přineslo miliardy korun ročně. Částečně je rozdíl mezi nabídkou a poptávkou velkým nedostatkem zkrácených úvazků, kterých je v Česku na trhu práce rekordně málo, jen 6 %, a částečně nedostatkem kapacit hlídání. „To jsou důvody, proč na rodičovské dovolené zvažuje skoro třetina lidí budoucí práci coby OSVČ. Ačkoli před dětmi jich takto fungovalo jen 11 %,” říká Kristýna Cejnarová, spoluzakladatelka MumDoo.
Rodičovskou využije jen 2 % českých mužů
V Česku se do péče zapojuje stále minimum mužů. Je to kulturní i ekonomická záležitost a svou roli hraje i systémové nastavení rodičovské, která nijak nemotivuje k dělení se o péči, a to i přes evropskou směrnici Work-Life Balance z roku 2019. Tu Česko implementovalo velice opatrně a nepřenosnou složku rodičovské nezavedlo. Takže i v posledních letech na rodičovskou chodí z 98 % ženy. Ty jsou pak později v životě za roky rodičovské péče dál penalizovány. Od chvíle, kdy se starají o děti, se totiž začnou výrazněji rozevírat nůžky mezi příjmy mužů a žen. A nižší příjmy pak znamenají taky nižší důchody. A protože všechno se vším souvisí, české ženy vydělávají ve výsledku o 18 % méně než muži, což je v rámci EU opět skoro nejhorší výsledek. Hůře jsou na tom jen Rumunky a Maďarky.
Podle Marie Bendegrad je receptem na postupné přenastavení vnímání české společnosti veřejná diskuze a jednotlivé krůčky. Ve Švédsku na tom pracují celá desetiletí a také nemají „hotovo”. Nicméně ve Švédsku až 30 % mužů-otců díky motivačně nastaveným podmínkám využívá takzvanou otcovskou kvótu a zůstává po dobu 90 dnů také na rodičovské dovolené.
Chceme víc pracovat, ale míň hodin
Ze strany zaměstnavatelů českým rodičům chybí větší nabídka zkrácených úvazků. V Česku je jich v rámci Evropy skoro nejmenší podíl, což je způsobeno tím, že donedávna nebyly státem příliš podporovány. Poslední roky mají zaměstnavatelé u kratších úvazků úsporu na daňovém zatížení ve výši 5 %. Množství zkrácených úvazků tím ale zatím moc nenarostlo, tudíž Ministerstvo práce a sociálních věcí čeká mnoho další práce.
„Zkrácení úvazku firmy často neumí správně rozložit. Člověk je pak za vyvrhele, který přidělává ostatním v týmu práci, nebo naopak bere méně peněz a stále pracuje naplno. Obojí je špatně,” podotýká Petra Ondrušová z České spořitelny, kde je zkrácených úvazků okolo 10 %. Česká ekonomika má navíc podle některých expertů příliš velký podíl vícesměnných provozů a zpracovatelského průmyslu, ve kterých je obtížné zkrácené úvazky zavádět. „Nejsme „službové“ Nizozemsko, máme tu specifické strukturální limity,” řekl k tématu Robin Maialeh, prorektor pro vědu a výzkum z Vysoké školy ŠKODA AUTO.
Pro skutečnou změnu by bylo nutné přenastavit jak podmínky práce, tak i provoz předškolních zařízení. Tam, kde třeba školky, ale i dětské skupiny končí ve čtyři, přiběhnou rodiče, kteří z práce doslova utekli po třetí hodině odpoledne a s „jazykem na vestě“ přijdou pro poslední dítko v šatničce. Receptem na krátká odpoledne mohou být do určité míry třeba sdílená pracovní místa, ale obecně výraznější flexibilní pracovní podmínky pro rodiče. Ve Skandinávii se řídí mottem, že rodina je společný projekt a tomu jsou přizpůsobené podmínky pro rodiče v práci.
Sousedské hlídání a další podpora rodičů
Stát se poslední roky snaží rodičům částečně vycházet vstříc a vnímat, že změny jsou již skutečně třeba. Došlo například ke zkrácení limitu čerpání rodičovské na tři roky, rodičovský příspěvek byl navýšen na 350 000 Kč, došlo k daňovým úlevám pro zkrácené úvazky a návrhu novely zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Je však třeba jít mnohem dál. Od května letošního roku přichází například nový koncept tzv. sousedského hlídání. Může fungovat až pro čtyři děti, je pro něj třeba absolvovat kurz chůvy a zajistit určité podmínky prostoru. Žádat o registraci je nutné na úřadu práce, kde se dá získat dotace na provoz. Pokud obec péči o dítě po třech letech věku nezajistí, má navíc povinnost doplatit rodině náklady na hlídání. Bude však nějaký čas trvat, než bude patrné, že tento nový model splnil očekávání.
„Další motivační krůčky obsahuje upravený zákoník práce, kde je zarámovaná i práce z domova, ladí se zkrácené úvazky a systém sdílených zaměstnaneckých pozic. Byla schválena takzvaná flexi novela zákoníku, jež směrem k rodičům zavádí důležitou změnu: na své původní pracovní pozici mohou pracovat na dohodu i během rodičovské. Garance pracovního místa pak platí do dvou let dítěte,” říká Šárka Jelínková, náměstkyně ministerstva práce a sociálních věcí. Kromě pečujících rodičů bude podle ní kvůli demografické struktuře přibývat také pečujících o staré lidi a naroste poptávka po terénní domácí a sociální péči a další potřeba flexibility pracovní doby.
Rekordně málo narozených
V roce 2024 se v Česku narodilo jen lehce přes 84 tisíc dětí, což je nejméně v historii měření. Nízká porodnost ale nesouvisí primárně s nastavením rodičovské dovolené a dalších dávek. Je především způsobena tím, že aktuálně rodí slabé ročníky lidí narozených v 90. letech. Dál pravděpodobně už klesat nebude, protože po roce 1995 už porodnost také dál neklesala. „Je potřeba chápat, že momentální nízká porodnost navazuje na minulost a nezneužívat téma před volbami a v populistických debatách,” zmínil ve svém příspěvku také ekonom Petr Bartoň. Zda by porodnost teoreticky mohla stoupnout díky systémovým opatřením rodinné a sociální politiky, je složitá otázka. Motivovat mladé lidi k zakládání rodiny je totiž čím dál těžší. Vliv na jejich rozhodování má dnes kromě krize bydlení v Česku taky nestabilní geopolitická situace či změna klimatu. Co je ale jisté a spočítané je, že umožnění dřívějšího návratu do práce z „rodičovské“ zlepší kvalitu života rodin v Česku, sníží penalizaci žen – matek za jejich rodičovství, a navíc přinese do rozpočtu miliardy potřebné na další, mnohdy podfinancované sociální a rodinné politiky. Aniž by rodiče přišli o jedinou korunu, kterou dnes od státu dostávají.
Konferenci Matky a otcové vítáni pořádá organizace Byznys pro společnost v rámci Charty Diverzity. Tradičně se věnuje rodičům v různých životních situacích, ať už jsou to rodiče „v sendviči“, duhoví rodiče, či samoživitelé. Letos byly partnery konference Česká spořitelna, a.s., Heimstaden Czech, s.r.o. a Švédské velvyslanectví v ČR.
Celou fotogalerii najdete zde: Fotogalerie
Prezentace a další informace z konference Matky a otcové vítáni 2025 jsou ZDE
Newsletter
Odebírejte náš newsletter a neunikne vám nic ze světa Charty diverzity a udržitelného rozvoje.
Kontakty
BPS – Byznys pro společnost, z. s.
V Tůních 1357/11, 2. patro
Praha 2, 120 00
Tel.: +420 739 717 789
info@byznysprospolecnost.cz
www.byznysprospolecnost.cz
Financováno z programu Evropské unie Právo, rovnost a občanství
