Záznam a fotografie z konference MATKY A OTCOVÉ VÍTÁNI

17. 6. 2021 proběhl 6. ročník konference MATKY A OTCOVÉ VÍTÁNI.

Nerovnosti v platovém ohodnocení žen matek, kariérní a profesní podpora, dostupnost a kapacita předškolní péče jsou zásadní podmínky pro lepší postavení rodičů na pracovním trhu

Doba covidová změnila mnoho zaběhnutých zvyků, plánů, postupů, pravidel. Pozitivně i negativně. Ovlivnila také pracovní prostředí, významně pak zejména pro pracující rodiče. Mnohem více se znovu ukázalo, jak důležitou roli v pozici rodičů na pracovním trhu hraje dostupnost, kapacita a kvalita předškolní péče. Stejně tak i nerovnosti v platovém ohodnocení zejména žen matek, které odcházejí na mateřskou /rodičovskou dovolenou (tzv. gender pay gap). Jako nesmírně důležité se nově objevilo téma duševní a mentální podpory zaměstnankyň a zaměstnanců.

O skutečné situaci v tuzemský společnostech, i o tom, jak v těchto tématech pomáhá či by měl pomáhat stát, diskutovali mluvčí na tradiční konferenci Matky a otcové vítáni 2021. Konferenci pořádala aliance odpovědných firem Byznys pro společnost v krásném reprezentačním sále České spořitelny v Rytířské 1. Konferencí provázela Jana Skalková, manažerka HR programů Byznys pro společnost, společně s novinářem a držitelem prestižní novinářské Ceny Karla Havlíčka Borovského Davidem Klimešem.

Covid zatočil s „pracovní rutinou“ rodičům a zejména – ženám matkám

Průzkumy potvrzují, že opatření spojená s pandemií byla „velkou ránou“ především pro rodiny. Děti nechodily do škol ani školek. Ženy/matky či muži/

otcové museli zůstat doma a věnovat se současně práci i dětem. Jak se tyto situace snažili rodičům usnadnit zaměstnavatelé, prozradili zástupci a zástupkyně firem působících na tuzemském trhu v prvním bloku streamované konference Matky a otcové vítáni 2021.

Podle Adriany Jahňákové, generální manažerky Lego Czech Republic, Slovakia a & Tesco CEE jsou základem zkrácené úvazky. “Velmi málo maminek má možnost nastoupit z nuly na plný úvazek. Tím částečným úvazkem jim dáváme najevo, že je to ok, že to zvládnou. Je to jednoduše o tom, co  která maminka potřebuje - někdo chce začínat práci v 10h či potřebuje různé druhy úvazku, tedy pracovat na 50 či 60 %. My jsme tyto možnosti měli i před covidem, ale o to více jsem za ně nyní byli rádi. Nově jsme zavedli otcovskou dovolenou, na což jsme měli obrovsky pozitivní zpětnou vazbu. Dáváme také dva měsíce nad to, co určuje stát, máme tzv. care leave - možnost vzít si neplacené volno, protože někdo v rodině měl nehodu nebo je nemocný,” uvedla Adriana Jahňáková.

V McDonalds byla pandemická situace výzvou, firma musela více komunikovat s jednotlivými skupinami zaměstnanců a zaměstnankyň o tom, jaká je jejich představa a jaká zaměstnavatele. “Směny se skládaly ze dne na den stejně tak, jak se měnily regule státu a tedy i podle toho, jak děti chodily a nechodily do školy. Často jsou u nás oba rodiče, o to složitější to bylo. Naučili jsem se být flexibilnější,” řekla Adriana Boháčová, People Manager Slovensko, Mc Donald´s CZ, Slovensko. Větší potřebu komunikace potvrdil také její kolega Rastislav Tesár, Senior People Manažer ČR, Mc Donald´s CZ, Slovensko. ”Podporujeme maminky, aby dokázaly více skloubit svůj rodinný život s kariérním životem. Máme programy na well being, a to se vyplácí, vrací se nám to v pohodě, kterou v týmech máme,” uvedl.

V mezinárodní výrobně-vývojové firmě Thermo Fisher Scientific se dlouhodobě vracelo z mateřské /rodičovské málo žen-matek, a proto se jich zeptali proč. “Získali jsem poměrně zajímavé informace pro rozvoj projektu. Vtáhli jsme do něj rodiče, ale i manažery. Dali jsme do kupy pravidla pro rodiče, aby se zorientovali v tom, co mohou ženy očekávat ještě v těhotenství a co je čeká během mateřské/rodičovské. To samé jsme udělali i pro management, hlavně pro zahraniční management, který nezná náš institut mateřské/rodičovské dovolené. A začali jsme edukaci manažerů, vysvětlovat proč by měli chtít maminky z mateřské do svých týmů zpět a co by pro to měli dělat. Hodně lidem to otevřelo oči. Udělali jsme také redesign benefitů tak, aby došlo ke zlepšení právě pro rodiče. Nyní jsme v další fázi, kdy jsme začali hledat vhodné pracovní příležitosti. Začínáme fungovat ve zkrácených úvazcích a maminky se nám začínají vracet na 0,5 či 0,7 % úvazku dříve než za tři roky,” prozradila Renata Millerová, HR Country Lead CZ&SK, Ch, SRB.

Přechod do online světa a homeofficu nebyl nějak zásadní pro společnost Accenture. Podle Renaty Vetýškové , Management Consulting Principal Director, je to ve firmě běžná praxe. “Nové bylo to, že jsme najednou doma měli partnera, děti, a pracovní program s rodinným bylo těžké skloubit. Ve firmě stavíme na tom, že flexibilita funguje. Pokud vím, že se dopoledne starám o dítě, každý to u nás akceptuje. Je potřeba si v kalendáři vybookovat čas na práci s dětmi. A my věříme lidem, že to, co se dodat má, se dodá a nemusí to být nutně v pracovní době,” vysvětlila Renata Vetýšková. Konkrétní aktivity pak pojmenovala kolegyně Martina Pometlová, Management Consulting Manager, Accenture. “Důležitá je podpora zaměstnavatele, tedy flexibilita, částečné úvazky, dorovnávání platu, programy na well being a také tzv. bottom up aktivity, které vycházejí od zaměstnanců z našeho parenting programu. Například doučování dětí, program, kde naši kolegové učili děti programovat. Zaměstnance to motivovalo, ocenili to a chtějí zůstat s firmou,” uvedla Martina Pometlová.

Firmy začínají myslet na mentální podporu a pohodu svých zaměstnanců a zaměstnankyň.

Například v Accenture se duševním zdravím a mentální podporou zabývají již od roku 2018 a pandemií se jen ujistili, že je to důležité a užitečné. Přitom je to podle Šárky Vránové, HR Lead for Czech Republic, téma, které je velmi stigmatizované a je potřeba se o něm hodně bavit, a nenálepkovat. . “Začali jsme poskytovat odbornou psychologickou pomoc zaměstnancům online na telefonu 24/7. Je v češtině a angličtině a od června ji rozšiřujeme i o další jazyky, protože pro tato témata je důležitý mateřský jazyk. Poučili jsme se navíc, že často nejde jen o psychologickou oblast, ale má to přesah i do právních a finančních oblasti. Jsou to spojené nádoby, všechno to má dopad na duševní pohodu. Linku mohou využívat zaměstnanci i jejich blízcí,” vysvětlila Šárka Vránová.

Psychologickou podporu dostupnou 24 hodin 7 dní v týdnu pro zaměstnance a jejich rodinu má také Česká spořitelna a zkušenost je podobná i v tom, že ze zkušenosti lidé neřeší pouze psychologické problémy, ale často i právní problémy. “Jdeme hodně externí cestou, máme dobrou návaznost. Tam, kde by problém přesahoval možnosti kolegů na lince, umí poradit, umí dál předat odborníkovi. Kromě psychologické podpory máme nastavenou lékařskou pomoc (u lékaře) a tam je možnost i psychiatrické pomoci, opět doporučí konkrétního odborníka v daném místě,” uvedla Pavla Mendlová, Manažerka zdraví, Česká spořitelna, a.s.

ČR trápí nízká dostupnost a kapacita předškolní péče a vysoká platová nerovnost žen matek

Existuje mnoho bariér, které musí rodiče při skloubení rodinného a pracovního života zdolávat. Filip Pertold, ekonom think-tank IDEA při CERGE-E zmínil zajímavá fakta. ČR trápí nízká dostupnost předškolní péče, především pak ve velkých aglomeracích. Důsledkem toho je, že pracovní trh přichází o vysokoškolsky vzdělané ženy - matky. “Dalším problémem je, že muži se nechtějí starat o rodinné záležitosti, a také to, že v ČR stále máme nejvyšší tzv. Gender Pay Gap v Evropě.  Generuje se to hlavně kolem vysokoškolsky vzdělaných žen.  Palčivým tématem je také současná diskuze kolem dětských skupin,” uvedl Filip Bertold.

Řešení jsou různá. Některé firmy zřizují firemní školky. Barbora Vachová, Diversity Leader ČSOB, byla v bance u zrodu dvou školiček. “V Evropě jsme na chvostu návratu žen do práce. Přitom je to skupina, o kterou stojíme. Maminky odvedou tolik práce, že jen koukáme. Je potřeba tento trend zvrátit. Nám se dnes vrací maminek třikrát víc než je průměr trhu,” uvedla Barbora Vachová. “Školičky máme dvě, pět let v Praze, v Hradci nyní otvíráme. Vymyslet formu je náročně. Kdybychom založili školku, nemůžou tam děti do dvou let, v jeslích zase nemůžeme mít děti od tří let. A my potřebujeme flexibilitu. Proto jsem nejdříve založili dětské centrum s kvalitním programem jako mají školky. Dnes je to dětská skupina a uvidíme, jak to bude dál,” doplnila.

Aktivní jsou také samosprávy. Podle radní Prahy 7 pro sociální věci Hana Šišková  je zájem o umístění do předškolního vzdělávání obrovský. “Poprvé po čtyřech letech se nám nepodařilo umístit všechny děti. A to máme i dvě dětské skupiny a další dvě připravujeme. Nicméně situace je nyní nejistá, a proto ty prostory připravujeme i tak, abychom je případně otevřeli jako školku. To je pro nás však finančně mnohem náročnější například kvůli hygieně, vybavení. Složité je také najít vhodné zaměstnance zdravotníky. Jednoduše cesta otevření školek je mnohem složitější a dražší než zavedené a dobře fungující dětské skupiny,” předestřela složitou situaci Hana Šišková..

O přípravě změn týkajících se dětských skupin promluvila Martina Štěpánková Štýbrová, ředitelka odboru rodinné politiky a ochrany práv dětí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. “Od roku 2018 se snažíme o novelizaci dětských skupin. Neměly by být již tolik podporovány z prostředků EU, proto bylo cílem vymyslet národní financování. V navrhované novele je zvoleno jiné pojmenování a úprava věku, tedy kdo by získal příspěvek. Dále dochází k úpravám kvalifikací, pečující osoby by měly mít dovednosti jako chůvy pečující v jeslích, a také k zavedení stropování financí od rodičů. Návrh byl nyní vrácen do druhého čtení s cílem najít shodu na mnoha bodech návrhu,” okomentovala návrh novely.

Novele se věnuje také Pavla Golasowská, poslankyně Parlamentu ČR. “Když jsem byla mladá, žádné dětské skupiny nebyly. Když se otevřely, velmi jsem to ocenila. Jsou flexibilní, mohou se otevírat v jiných prostorách než klasická zařízení. Jsou flexibilní také pro rodiče například časově. V současné době funguje kolem tisíce skupin, kde se protočí zhruba dvacet tisíc dětí. A já bych chtěla, aby mohly pokračovat. Velice dobře se uchytily. Poskytují rodičům to, co potřebují. Je důležité, aby stát akceptoval potřeby rodičů. Nyní je návrh zpět ve druhém čtení a budeme společně s ministerstvem a stranami hledat společný konsensus,” uvedla poslankyně.

Také Hana Kejhová, publicistka a expertka na zaměstnanost, potvrdila momenty, o kterých mluvil Filip Bertold. “Dostupnost je nejdůležitější věc. Nestačí člověku pouze sehnat práci. Pokud nejsou vytvořeny podmínky, maminky na místě nevydrží nebo brzy odchází. Stejně důležitá je otázka platu, protože někdy je příjem ve výsledku nižší, než kdyby člověk zůstal na dávkách. Důležitý je proto tzv. mindset personalistů. Můžeme pracovat s flexibilitou, možností pracovat na projektech, tréninkovými pracovními místy, prostupnými pracovními místy. Lidé tak neskočí do práce po hlavě, ale postupně se náročnost zvyšuje,” vypíchla Hana Kejhová.

Přestaňme děti vychovávat, pojďme je rozvíjet

Součástí nové budovy České spořitelny bude také firemní školka. Základem pro ni bylo vytvořit vzdělávací modul pro předškolní vzdělávání, který podporuje princip rovné šance dívek a chlapců, možnost plného rozvinutí individuálního potenciálu dětí bez ohledu na pohlaví, využití “roll models” k inspiraci, bourání stereotypů, motivaci, identifikaci a rozvoj silných stránek dětí, koučovací přístup, učení přes vlastní zkušenost, podporu rozmanitosti, individuality a jedinečnosti, práci s rodiči.

Martin Matras, manažer výstavby nové centrály banky na pražském Smíchově, se podle svých slov inspiroval sledováním toho, jak si děti hrají, propojením s odborníky a samozřejmě výběrem architekta, který tento sen bude umět zrealizovat. “Chtěl jsem po architektovi, aby se ptal kolegů, co si pamatují ze školky. Začali jsem si hrát s barvami, materiály. Dozvěděl jsem se, že školka nemá být moc velká. U nás tak budou děti ve dvou třídách, kde jsou jesličky a také školka. Budou tam jeskyně, které budou děti milovat a učitelky nenávidět, protože je budou muset odtamtud vystrkávat. Také jsme například dali záchody k východu, dali jsme tam i pračku a sušičku pro nehody. Instalujeme multisensorickou stěnu, kde holčička zatlouká hřebíky lépe než kluci, prolézačky, hvězdnou bránu, kudy proskočí do světa her,” popsal prvky školky Martin Matras. Ze školky také půjde rodičům zpráva s fotkou dítěte, aby jim připomněla, že si mají děti vyzvednout. Jako důležité vidí i bourání stereotypů ve společnosti. “Program doplňujeme o výchovné prvky, aby školka nebyla jen na hlídaní dětí, ale aby je vzdělávala. Holčičkám nebudeme dávat barbíny, ale budeme uplatňovat tzv. princip “role models”, například že mohou být úspěšně ekonomky, sportovkyně atd.,” doplnil.

Pomoci překonávat stereotypy se snaží také v IKEA svým unikátním průzkumem na téma vnímání férovosti v genderové rovnosti doma i v pracovním prostředí. Podle Romana Bojka, Equality, Diversity and Inclusion Leader, IKEA CZ, SK, HU, rovnoprávnost žen a mužů vnímalo 4/5 oslovených jako významné a jen polovina je spokojená, pouze třetina si myslí, že žijeme v rovnoprávné společnosti. “Vyplynulo nám také, že pokud chceme šťastný vztah, 70% vliv má právě rovnoprávnost můžu a žen. Disbalanci respondenti vnímají i v tom, že žena stráví o několik hodin víc prací doma, tedy má méně času na osobní věci. Ke spokojenosti podle výstupů přispívá pomoc mužů s mytím oken, praním atd. A v tom my v Ikea můžeme pomoci, nepodporovat stereotypy,” uvedl Roman Bojko.

Nejohroženější jsou rodiče samoživitelé

Na skutečnost, že v nejtěžší pozici jsou právě rodiče samoživitelé, upozornila Radka Dudová ze Sociologického ústavu Akademie Věd ČR. “Nyní jsou na tom skutečně hůře i než domácnosti seniorů. Je to skupina, která si musí sama zajistit péči o děti a zároveň musí rodinu zajistit ekonomicky. V okamžiku, kdy se zavřely školy a školky, se zkomplikovaly podmínky, které jim to umožňovaly. Mají nižší finanční rezervy, mají horší postavení na pracovním trhu. I když mají vzdělání, volí většinou práci pod úrovní jejich kvalifikace, mají nižší příjmy, často pracují v prekérních formách práce, hlavně na dohody. Pozitivní je pouze moment, že se na ně nyní upřela pozornost a problém se zviditelnil,” uvedla Radka Dudová, podle které, byly ekonomické propady o rodičů samoživitelů, zejména žen, ohromné. Dříve to nějak utáhli a nyní se propadají a vůbec nevědí, co mají dělat. Navíc totiž stát a jeho podpora selhal. “Je potřeba promyslet systém rychlé podpory a to i pro ty, kteří nejsou nejchudší, ale příjmy se jim zcela propadnou a nemají ani na jídlo pro děti,” dodala Radka Dudová.

“Rodiče v práci představují komplexní téma a je dobře, že tu zazněl dialog na téma předškolní péče. Že tu byli zástupci státní správy, samopsprávy i firemního sektoru, protože koncepční záměry a plány by se měly připravovat společně. Například v případě flexibility práce, čím víc v tom bude stát podporovat a motivovat firmy, tím více budou zaměstnavatelé flexibilitu práce rozvíjet a nabízet,” uzavřel konferenci Pavel Štern, ředitel programů Byznys pro společnost.

Nestihli jste být u toho nebo si chcete konferenci poslechnou ještě jednou? Níže je vám k dispozici záznam, včetně fotografií a tiskové zprávy.

Tisková zpráva

FOTOGALERIE ZDE