26.3. Kulatý stůl - Opatření pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích v obchodních společnostech
Zhruba 20 účastníků a účastnic kulatého stolu diskutovalo o podpoře zvyšování zastoupení žen ve vedení. Zhruba ve stejné proporci byli mezi diskutujícimi zástupci/kyně obchodních společností, státních institucí a nevládních neziskových organizací.
Odpůrci podobných debat často namítají, že nejde o pohlaví ale o kvalifikaci. Nicméně situace v zastoupení žen v Parlamentu ČR, vládě a také například v dozorčích radách státních podniků nebo firem se státní účastí napovídá, že pro ženy je situace mnohem složitější.
Veřejné firmy (státní, krajské a obecní) by měly jít příkladem, bohužel často u nás je tomu přesně naopak. V žebříčku hodnocení gendrové rovnosti jsme na 96. místě (Gender Gap Report 2014 - Světové ekonomické forum). Diskusi vedl Tomáš Pavlas z Otevřené společnosti, jednoho z partnerů projektu Diverzita 2013+ - Bereme ženy na palubu.
V rámci kulatého stolu se diskutovalo o:
- plusech a minusech částečných úvazků a potřebě důrazu na flexibilitu pracovní doby,
- návrhu na standard Firmy otevřené rovným příležitostem žen a mužů,
- databázi talentovaných žen jako svého času vytvořilo Norsko.
V diskusi se pojmenovaly argumenty pro vyrovnanější zastoupení:
- perspektiva žen klientek/zákaznic,
- perspektiva žen zaměstnankyň,
- vyšší výkonnost firmy,
- reprezentativnost (vedení firmy by mělo být vproporci kzastoupení žen a mužů mezi zaměstnanci),
- diverzita jako přidaná hodnota (jiný pohled a zkušenost),
- postavení ČR vzhledem kostatním státům.
Formulovaly se překážky vyrovnanějšího zastoupení:
- nedostatek MŠ a jeslí,
- ženy nejsou navrhovány (dozorčí rady a představenstva), tak pak nemohou být ani obsazovány
délka rodičovské dovolené,
- sebevědomí,
- stereotypy a předsudky,
- ženy individuálně musí řešit individuálně nezvladatelnou systémovou situaci-problém.
A navrhovaly opatření podporující vyrovnanější zastoupení:
- mají svá plus (krátkodobý efekt),
- mají svá mínus (dlouhodobý efekt).
