Zatímco tuzemské pobočky nadnárodních korporací do svého vedení vtahují čím dál víc manažerek, v českých firmách vlastněných státem a společnostech kotovaných na pražské burze je trend opačný.
První zevrubná analýza zastoupení žen ve vedení strategických firem v Česku mimo jiné ukázala, že zastoupení žen v dozorčích radách společností kotovaných na burze je v ČR druhé nejnižší v rámci osmadvacítky EU. Zatímco u členských států unie průměr dosahuje devatenácti procent, v průměrné české firmě to je sedm procent. Hůře v celé Evropské unii už je na tom jenom Malta.
Analýzu si zadaly nevládní organizace Byznys pro společnost a Otevřená společnost u Národohospodářského ústavu Akademie Věd ČR v rámci dlouhodobého projektu "Diverzita 2013+ - Getting women on board" (více na www.diverzita.cz). Výsledky průzkumu předsedkyni platformy Byznys pro společnost, Pavlínu Kalousovou, nepřekvapily: „Měli jsme jasné indikace z trhu, že u soukromých firem se situace přirozeně zlepšuje. Například signatářské firmy evropské Charty diverzity prokazují, že se naučily pracovat s diverzitou a začínají chápat, že se jim ženy ve vedení ekonomicky vyplatí. Takže zatímco v privátním sektoru jde v posledních 10 letech trend jednoznačně nahoru, u státních podniků a firem s většinovou státní účastí, stejně jako u firem kotovaných na burze se situace nejen nezlepšuje, ale naopak zhoršuje."
Studie využívala data platná k 31. 12. 2013, ze kterých vyplývá, že ze 33 zkoumaných státních podniků vede dozorčí rady žena pouze ve čtyřech případech. Největší zastoupení ženského pohlaví v dozorčí radě pak vykazuje Výzkumný a vývojový ústav dřevařský, který má sto procentní zastoupení, jelikož jeho tříčlennou radu tvořily tři ženy. Vysoký podíl ženského zastoupení v dozorčích radách má také Textilní zkušební ústav, Státní léčebné lázně Janské Lázně, Technický a zkušební ústav stavební Praha nebo Státní tiskárna cenin.
Detailní výsledky analýzy přinesly ve speciální příloze Hospodářské noviny.
U firem na burze se autoři studie zaměřili na rozložení sil v těch podnicích, kterých by se měla dotknout směrnice Evropské komise o povinném minimálním 40procentním zastoupení žen ve správních a dozorčích radách. „Šest ze třinácti firem kotovaných na pražské burze nemá ženu v představenstvu ani v dozorčí radě a jen tři z nich mají ženu v dozorčí radě," komentoval výsledek Petr Janský z Národohospodářského ústavu Akademie Věd ČR.
„Stát, jako předkladatel regulací, by měl prosazované hodnoty sám reprezentovat. Je na místě otázka, proč je v případě státních podniků a státem vlastněných firem tak nízké zastoupení žen ve vedení těchto firem," reagoval na výstupy dat Czeslaw Walek, šéf nevládní organizace Otevřená společnost, která na projektu spolupracuje.
„Většina debat o diverzitě se vede jen ve smyslu kvót a mluví se o nich hlavně v souvislosti se soukromými firmami. Naše analýza však ukazuje, že v privátní sféře by měl stát spíše využít pozivitních trendů a především podporovat firmy, které již se zastoupením žen pracují dobře. A pokud by měla nastoupit případná regulatorní opatření, tak by kvóty měly být směrovány jen tam, kde se změna přirozenou cestou nedaří," uzavřela Pavlína Kalousová z Byznys pro společnost.
O projektu:
Projekt platformy Byznys pro Společnost Diverzita 2013+ - Getting women on board. Bereme ženy na palubu je realizován ve spolupráci s Otevřenou společností, Národohospodářským ústavem Akademie věd UK a norským Inistitute for Social Research díky finanční podpoře Norských fondů, prostřednictvím projektu Dejme (že)nám šanci, který v ČR realizuje Nadace Open Society Fund Praha. Projekt si klade za cíl intenzivní komunikační kampaní upozornit na opodstatněnost zvýšení, dosud nízkého, zastoupení žen ve vedení státních, městských i soukromých firem.
www.diverzita.cz
