Studie: Ekonomické dopady mateřství na ženy i trh práce

V posledních dvou desetiletích panuje v ČR relativně nízká zaměstnanost žen – matek malých dětí. Sledování této skupiny navíc potvrzuje nemilou skutečnost, že nízká zaměstnanost této skupiny má tendenci se v posledních letech ještě dále snižovat. To je doprovázeno také tím, že se stále více prodlužuje doba, kterou ženy – matky stráví mimo trh práce. A právě dlouhodobé přerušení pracovní kariéry z důvodu mateřství a rodičovství může mít negativní dopad na další profesní rozvoj zejména žen, na jejich současné i budoucí příjmy, ale také přirozeně na společnost a trh práce.  Tyto i jiné dlouhodobé trendy se právě u žen-matek detailněji prozkoumaly studie nové studie, které by pro mnohé zaměstnavatele mohly nastavit směr, jak dále pracovat s touto na trhu práce nevyužitou skupinou.

Mateřská a rodičovská dovolená v ČR, která může trvat až 4 roky, patří k nejdelším rodičovským dovoleným ve srovnání s dalšími členskými státy EU. A velmi časté je to, že při dalším rodičovství ženy čerpají i navazující mateřskou a rodičovskou dovolenou, čímž zůstávají neúměrně dlouho mimo pracovní trh. Tato situace má dopady na společnost, zaměstnavatele, ale především na ženy a jejich roli i samotné uplatnění na trhu práce. A čísla to potvrzují. Ženy – matky malých dětí, podle dlouhodobých statistik ČSÚ a VÚPSV se v České republice vrací jen v 50% případů z rodičovské dovolené zpět ke svému zaměstnavateli.

Důvody jsou samozřejmě různé, nejde jen o délku, kterou ženy stráví mimo zaměstnání. Mezi hlavní příčiny nízké návratnosti žen – matek s malými dětmi na trh práce, případně k původním zaměstnavatelům, patří zejména nedohoda se zaměstnavatelem na době a podmínkách návratu zpět do zaměstnání, nenalezení podmínek pro možnost sladit rodinu s prací, a nedostatečná dostupnost služeb péče o malé nezaopatřené děti. I možná proto se stále opakují i veřejné výtky vůči České republice ze strany EU, že dlouhodobě nevytváří podpůrné podmínky pro matky s dětmi do 6 let.

 

Ženy často nemají na výběr

Statistiky zároveň ukazují, že míra nezaměstnanosti žen – matek s malými dětmi je jedna z nejvyšších právě hned po ukončení mateřské a rodičovské dovolené, a to z důvodu kombinace jednoho či více výše uvedených faktorů. U žen - matek se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním dosahuje nezaměstnanost zhruba 12% a u žen – matek s nižším vzděláním dokonce 28%. Studie navíc prokázaly, že převážná většina žen s pěti až sedmiletým dítětem je nezaměstnaná více než jeden rok.

Kromě celospolečenských dopadů, je nasnadě také otázka ekonomických dopadů na samotné ženy. A bohužel nejde pouze o situaci v době péče o malé děti, dopady jsou, v důsledku přerušení kariéry, celoživotní. Podle dostupných informací u většiny žen – matek malých dětí je práce vlastně strategií přežití. Ženy – matky, často ve snaze skloubit práci a rodinu, vstupují do nevýhodných typů smluv a dohod, a tím se zvyšuje podíl prekérních kontraktů, např. opakované smlouvy na dobu určitou, s nižšími hodinovými sazbami, v nestandardních hodinách atd. Řetězení smluv a dohod na dobu určitou vede ke zvýšení nejistoty budoucího, dlouhodobého zabezpečení sebe a rodiny, a to i z pohledu budování budoucí kariéry.

Právě přerušení kariéry i pozdější řetězení nevýhodných smluv (někdy i v důsledku nemožnosti dobře skloubit soukromý a pracovní život či si lépe nastavit flexibilitu práce) může mít za následek velké rozdíly ve mzdovém ohodnocení. Pro ilustraci, v současné době se průměrná měsíčná mzda žen pohybuje přibližně na úrovni 78% průměrné mzdy mužů. A právě největší rozdíly nalézáme u věkové kategorie žen mezi 35-39lety, které jsou nejvíce ovlivněny mateřstvím a rodičovstvím. Jak potvrdily projektové studie, v této věkové kategorii rozdíl ve mzdách mezi muži a ženami dosahuje až 32%.

 

Pomohla by lepší podpora pro rodiny

Snahou státu je poskytovat finanční podporu domácnostem s malými dětmi tak, aby mj. nedocházelo ke zvyšování znevýhodnění  ve společnosti, na trhu práce a v rodině. Tato snaha je doposud praktikována prostřednictvím snížení daňové zátěže nebo zvýšením sociálních dávek těmto domácnostem. Avšak studie v rámci projektu prokázaly, že pouze třetina domácností s nejmladším dítětem do 3let je v takové situace, aby mohla využít veškerá zvýhodnění.

Dalším způsobem podpory domácnostem s malými dětmi s dopadem na ženy, které je v poslední době často skloňováno, je zajištění dostatečného množství služeb péče o děti, tedy zajištění dostatečného množství míst v předškolních zařízeních, kterých je v poslední roky nedostatek, zejména v lokalitách s vyšší koncentrací obyvatel.

Jak je vidět, i ze studií, které se realizovaly v rámci projektu, problémy, které dopadají zejména na ženy – matky a jejich možnost plnohodnotného zapojení na trh práce, jsou systémové a jejich řešení vyžaduje dlouhodobý přístup. V tom je velký úkol pro stát, ale i zaměstnavatelé mohou sehrát pozitivní roli, například v zavádění flexibilního pracovního prostředí či v lepším slaďování soukromého a pracovního života.

 

O studiích:

Projekt pod názvem „Celoživotní ekonomické dopady mateřství“ byl realizován z prostředků Norských fondů v  programu „Dejme (že)nám šanci“. Realizátorem byla společnost Gender Studies o.p.s., v partnerství se Sociologickým ústavem AV ČR v.v.i., Národohospodářským ústavem AV ČR v.v.i. a platformou Byznys pro společnost. V rámci projektu vznikly v uplynulých dvou letech studie, které přibližují současnou situaci a postavení žen – matek malých dětí a jejich „status“ na trhu práce a ve společnosti.

Konkrétní informace, studie a výzkumy zjištěné v rámci projektu, slouží pro klíčové stakeholdery pro jejich další odbornou práci, zejména při tvorbě dlouhodobé strategie podpory rodičovství a rodin ve společnosti. Dlouhodobá koncepce podpory rodičovství, jasná pravidla a podmínky ve vztahu k trhu práce a zejména k zaměstnávání žen – matek s malými dětmi mohou mít výrazné pozitivní dopady na ekonomické postavení žen ve společnosti.

 

Seznam studií:

Ekonomické náklady mateřství: co znamená odpovědnost za péči o dítě/děti pro ženy z hlediska jejich pracovního uplatnění a ekonomického postavení?, Zpráva ze sekundární analýzy kvalitativních rozhovorů, Hana Hašková, Alena Křížková, Radka Dudová, Gender a sociologie, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha, 2015.

(Ne)diskriminace žen při žádosti o zaměstnání v důsledku mateřství: Experiment / (Ne)diskriminace žen při žádosti o zaměstnání v důsledku mateřství: Experiment, Studie 1/2015, Vojtěch Baroš, Idea Cerge EI

Od mateřství k nezaměstnanosti: Postavení žen na trhu práce, Studie 8/2015, Alena Bičáková, Klára Kalíšková, Idea CERGE EI

Rozdíly výdělku ve vztahu k mateřství a dítěti v rodině, Studie 11/2015, Mariola Pytliková, Idea CERGE EI

Podpora rodin s dětmi daňově dávkovým systémem, Studie 1/2016, Jiří Šatava, Idea CERGE EI

Veřejná podpora míst ve školkách se vyplatí: analýza výnosů a nákladů, Studie 3/2016, Klára Kalíšková, Daniel Münich, Filip Pertold, Idea CERGE EI

Ekonomické náklady mateřství - kvalitativní sondy. Návraty matek na trh práce a nejistá práce v kontextu dělby rolí mezi partnery. Samostatně výdělečně činné matky malých dětí. Výživné a ekonomické postavení sólo matek. Mateřství po odchodu dětí z domova, Studie 3/2016, Hana Hašková, Alena Křížková, Radka Dudová, Gender a sociologie, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Náklady intenzivního mateřství v ČR. Martina Pavlicová, Praha, 2016, Gender a sociologie, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

 

Role Byznysu pro společnost:

Byznys pro společnost, (dále jen BPS) je největší odborná platforma firem pro sdílení a šíření principů odpovědného a udržitelného podnikání i diverzity na trhu práce v ČR. V rámci svých aktivit se BPS věnuje i různým skupinám lidí, které musí čelit různým bariérám na trhu práce. Do této oblasti spadá i odborná podpora zaměstnavatelů při práci s rodiči, ženami ve firmách, poradenství při rozvoji a nastavování prorodinných programů a opatření tak, aby byl využit pracovní potenciál, který například ženy – matky malých dětí nabízejí

 

Projekt podpořila Nadace Open Society Funda Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.