Ráda bych na pozicích, které jsou vnímány jako ženské, viděla i muže, říká byznysmenka

Martina Grygar Březinová začínala jako auditorka. Zkušenosti sbírala ve firmách jako PricewaterhouseCoopers Audit či Telefonica O2. Pak zakotvila u společnosti Sodexo. Před pěti lety se stala generální ředitelkou pro český trh, jí řízená divize Sodexo Benefity má na 25 tisíc klientů. Co se naučila především? Že je důležité mít genderově vyvážený tým. A neztrácet čas.

Její jméno figuruje v žebříčku TOP 25 žen v českém byznysu. A loni k tomu přibyla cena Top odpovědný leader, který vyhlašuje nezisková platforma Byznys pro společnost. Je přímo prototypem ženy, která se dokázala prosadit v – minimálně v Česku – maskulinním světě špičkových manažerů. Že udělala velkou kariéru? “Pro mě nikdy nebylo důležité, co mám na vizitce. Pro mě je důležité, jestli mě práce baví, jestli mě naplňuje. A možná… možná pro mě začíná být i víc důležité, jakým způsobem – zda pozitivně – ovlivňuji lidi kolem mě a dění věcí kolem mě,” říká v profilovém rozhovoru pro společnost DeadLineMedia, vydavatele serveru Diverzita. Hovoří v něm nejen o své práci, ale i o postavení žen a studiích, které prokazují, jak správně namixovaný tým zvyšuje výkony firmy. A třeba také o tom, jak se jí změnil život po narození syna.

DLM: Jste generální ředitelkou Sodexo Benefity v České republice. Jaká je vaše pozice v rámci celého koncernu?
Společnost Sodexo je poměrně decentralizovaná, vždycky máte odpovědnost za danou zemi. V rámci koncernu jsem součástí SWIFtu (Sodexo Women’s International Forum for talent), což je poradenský orgán nejvyššího vedení pro práci s genderovou diverzitou. Je tam celá řada témat a směrů, kterým se věnujeme. Navíc samozřejmě spadám do nějakého regionu. Tady spočívá moje role v tom sdílet s kolegy, co se kde daří dělat. Jinak – česká divize, to je docela malý tým asi 150 lidí. V tuto chvíli se hodně koncentrujeme na genderovou diverzitu, i když například i handicapovaní jsou důležité téma. Pro mě bylo moc silné, když tady nějakou dobu pracovala kolegyně, která přišla a mluvila o své partnerce, mluvila o svých dětech. V tu chvíli jsem byla pyšná na ni, že je toho schopna, a byla jsem pyšná i na prostředí, které to umožňuje. To souvisí s tématem autenticity, které je pro mě hodně důležité. Jsem přesvědčena, že když nejste autentický, když se nepohybujete v tom, co je pro vás přirozené, tak je to špatné i pro zaměstnavatele. Protože tím, že se hlídáte, kontrolujete a nežijete svou přirozenost, tak se to projeví na pracovních výkonech.

DLM: Kolik pro vás pracuje žen a mužů?
Máme studie, ze kterých vyplývá, že zdravá balance mezi muži a ženami 40 – 60 %. V České republice máme 65 procent žen a k vyváženosti se blížíme. Je ale důležité s tím pracovat zdravě. Jedna z mých kamarádek je z kosmetické firmy Mary Kay. Je jasné, že v Mary Kay budou asi spíš pracovat ženy, že tam mužů mají spíš poskrovnu. Jsou typy pozic, na které se z různých důvodů hlásí víc ženy. Ale já jsem i mezi headhuntery hodně vyhlášená tím, že vždycky chci genderově vyvážený shortlist, seznam zájemců o pracovní pozici. A ráda bych na pozicích, které jsou vnímány jako ženské, viděla i muže. Považuji to za skutečně moc důležité. A stejně důležité je, aby tady každý zaměstnanec rozuměl tomu, proč to je důležité a co to přináší.

DLM: A co to přináší?
Naše oddělení lidských zdrojů si dalo tu práci a napříč mnoha zeměmi začalo porovnávat klíčové ukazatele výkonnosti. A závěr je, že v podstatě ve všech klíčových elementech – ať už v těch, které jsou důležité pro budoucí úspěch firmy, věci jako ziskovost a maržovost a tak dále, ale i těch, které souvisejí s angažovaností zaměstnanců -, tak vždycky byly rozeznatelné rozdíly v pobočkách, které jsou diverzitně vyvážené a v těch, které jsou méně vyvážené. Abyste mi rozuměl: My to máme vyzkoušené. Genderová vyváženost nefunguje jenom v nějakých teoretických průzkumech, funguje to i u nás.

O teoriích v praxi

DLM: Takže u vás pracuje 65 % procent žen. A jak to vypadá na vedoucích pozicích?
Úplně aktuální číslo neznám, ale myslím si, že je to 45 % žen. Sama mám v týmu sedm členů, z toho jsme tři ženy. Důležité jsou příklady, vzory. Mrzí mne, jak se pořád dokola mluví o tom, že chybí lídři, chybí vzory. Dají se najít. Je vidět víc a víc firem, které o této tématice začínají přemýšlet a u spousty z nich je vidět vášeň. Je důležité, aby toto téma nezůstávalo na úrovni HR, musí tomu věřit hlava, protože hlava firmy udává směr. Musí věřit management týmů, protože nestačí, když tomu budu věřit jenom já. Mě potěšilo, když k nám přišly kolegyně a celý tým se přeskládal. A kolegové-muži mi pak řekli: “Najednou vidím, co jsi tou diverzitou myslela”. Ono nestačí o věcech mluvit, musí se začít dělat. Každý z nás má v sobě mužskou i ženskou energii. Jde o schopnost dívat se na věci v širším úhlu pohledu a v kontextu. Já to vidím, když vedeme ve firmě diskuse: muži vidí některé věci z úplně jiného pohledu než ženy. Je důležité i v týmu respektovat ostatní a diverzitu, která spočívá v tom, že každý z nás je trochu jiný a dokáže přinést  jiný pohled na věc.

DLM: Chybí ženy v politice?
Určitě. Nevím, čím to je, ale myslím si, že schopnost žen dosahovat konsenzu je v průměru výrazně vyšší než u mužů. A o čem je politika? Ve finále o názoru a dosahování konsenzu. Možná by některé politické debaty trvaly kratší dobu, kdyby v politice bylo více žen. Vidím to na pracujících ženách. Hodně se toho změní, když najednou máte v životě děti a vážíte si čas na lékárenských vahách. Když jste na schůzce a vidíte, že se najednou nikam nevyvíjí. Dříve na takových schůzkách člověk třeba i seděl a ještě to nějak přežil. Ale teď prostě víte, že je to těch třicet minut, které nestrávíte se svým dítětem nebo se svou rodinou. Možná by v politice některé věci šly rychleji dopředu, kdyby to tam těch žen bylo víc. Nebo jinak: Je potřeba neustále říkat, že poměr žen a mužů musí být vyvážený. Protože jakmile člověk začne říkat, že je zapotřebí mít víc žen, tak se spousta mužů hrozně zatáhne a přejde do útoku.

Jak využít čas

DLM: Jak zvládáte skloubit rodinu a kariéru?
Já v práci nejsem hodnocená za odseděné hodiny. Takže – dnes někdy pracuji z naprosto bizarních míst, to bych si ještě před deseti lety vůbec nedokázala představit. Maximálně využívám čas. Samozřejmě jsou dny, které jsou v práci hodně intenzivní, ale pak si zkrátka v pátek vezmu volno, abychom spolu mohli být. Jsme spolu ráno, z práce utíkám na dětské hřiště a když pak syn Viki usne a je to potřeba, počítač zapnu znovu. Jsem strašně vděčná Sodexo, že můžu držet pracovní a rodinný život v rovnováze.

DLM: Je pro vás kariéra důležitá?
Co to je kariéra? (smích) Asi bychom potřebovali slovník, každému se pod tím slovem může vybavit něco úplně jiného. Pro mě je důležité žít život autenticky a v rovnováze, dělat věci, ve kterých se seberealizuji, což je i mateřství, i práce. Pro mě nikdy nebylo důležité, co mám na vizitce. Pro mě je důležité, jestli mě práce baví, jestli mě naplňuje. A možná… pro mě začíná být i víc důležité, jakým způsobem – zda pozitivně – ovlivňuji lidi kolem mě a dění věcí kolem mě.

DLM: Existuje nějaká věc, bez které byste si nedovedla představit den?
Úsměv. Smích. Když ráno vstanu a od manžela, od syna přijde úsměv. Samozřejmě jsou dny, kdy musím odcestovat, kdy spolu nejsme. Pak je skvělé, pokud jste v prostředí, kde jsou lidi milí. Ale už jsem se taky naučila reagovat na situaci, když je na vás někdo protivný. Nejlepší je se na něj usmívat a většinou to zrcadlení přijde. A to je asi ono. Zasmát se. Někdy je fajn, když se člověk zasměje i sám sobě. I takové dny jsou.