Postaveno na lidech: LGBTQ+ ve výrobních firmách

Dne 17. 9. 2026 se v Mladé Boleslavi konala konference věnovaná postavení LGBTQ+ lidí ve výrobních firmách. Akci uspořádala společnost Škoda Auto, a.s., ve spolupráci s Pride Business Forum a aliancí Byznys pro společnost, a to v krásném prostředí Muzea Škoda Auto.

V době, kdy je diverzita, rovnost a inkluze znovu zpochybňována a zlehčována, je o to cennější, když se podobného tématu ujme velká, významná firma. To platí dvojnásob pro LGBTQ+ problematiku, která v mnoha podnicích stále zůstává na okraji zájmu. Škoda Auto si za tento krok zaslouží velké uznání.

Příklady táhnou

Když se k diverzitě a inkluzi veřejně přihlásí zaměstnavatel formátu Škoda Auto, otevírá tím cestu i dalším firmám. Ukazuje směr, dobrou praxi a stává se inspirací pro ostatní společnosti, pro zaměstnance a zaměstnankyně, ale i pro širší veřejnost. Právě v tomhle je role odpovědných firem klíčová: nebát se a i v turbulentní době stát pevně na svých hodnotách.

„Mně gayové a lesby nevadí, ale…“

Postavení LGBTQ+ lidí nikdy nebylo jednoduché, a přestože se mnohé změnilo, stále je před námi dost práce. Čísla mluví jasně:

• 50 % LGBTQ+ lidí svou orientaci či identitu v práci raději skrývá

• 31 % z nich zažilo kvůli své orientaci nebo identitě diskriminaci či obtěžování

• 88 % takových případů nikdo nikdy nenahlásil

• 62 % LGBTQ+ lidí se obává, že by jejich orientace či identita mohla ohrozit jejich kariéru

Rozhodně to není ideální stav. Většinová populace sice běžně deklaruje vysokou míru tolerance, jenže výzkumy mezi samotnými LGBT+ lidmi ukazují, že realita bývá o dost jiná. A tolerance zdaleka neznamená totéž, co respekt nebo skutečné pochopení.

V Česku často zaznívá věta „já je přece toleruji“ - jenže tolerance, akceptace a respekt jsou tři různé věci. Liší se mírou vnitřního ztotožnění, emocí i uznání, které k druhému člověku chováme, a v kontextu LGBT+ témat (ostatně jako v mezilidských vztazích obecně) představují tři odlišné úrovně:

• Tolerance znamená, že nějaký fakt nebo situaci beru na vědomí, i když s ním nesouhlasím. Nemusí mi to vyhovovat, ale aktivně proti tomu nevystupuji. Jde o typický postoj „proti gayům a lesbám nic nemám, pokud mi to necpou pod nos,“ Menšinu tolerujeme, ale očekáváme, že zůstane neviditelná.

• Akceptace jde o krok dál. Je to přijetí reality, uznání, že lidé jsou různí a společnost je pestrá, bez snahy toho druhého měnit. „Chápu, že jsi jiný, je to tvůj život a patříš do naší společnosti.“

• Respekt je pak aktivní uznání hodnoty, individuality a práv druhého člověka

Přetrvávající předsudky mají i velmi konkrétní dopad na duševní zdraví LGBTQ+ lidí. Třeba podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví se s psychickými potížemi, depresí či úzkostmi potýká až polovina z nich. Čtvrtina pak uvádí sebevražedné myšlenky nebo chování, což je pětinásobek oproti heterosexuální populaci. Jak přitom potvrzují i předchozí výzkumy, tyto rozdíly nezpůsobuje samotná sexuální orientace, ale ve velké míře společenská stigmatizace, diskriminace a nedostatečné přijetí.

Přesně to dokládá i příběh Mariany, zaměstnankyně Škoda Auto. Prošla si tranzicí z muže na ženu a její cesta k sobě samé byla dlouhá a nesmírně náročná. V jednu chvíli byla i blízko myšlence, že by bylo lepší všechno ukončit. Naštěstí to nakonec dobře dopadlo, a to díky velké podpoře kolegů a kolegyň i díky otevřenému, vstřícnému prostředí, které ve Škoda Auto našla.

Vlastní osobní zkušenost přitom hraje zásadní roli: pokud někoho z LGBTQ+ komunity známe osobně (v rodině, v práci nebo mezi přáteli) míra akceptace prudce roste, a to až na 90 %.

Realita napříč českými firmami

Přístup k LGBTQ+ tématu se v českém firemním prostředí výrazně liší. Pro velké a nadnárodní korporace jde většinou o samozřejmou součást strategie diverzity a inkluze. Mají propracované interní politiky, sjednocené benefity i zavedené zaměstnanecké skupiny. V menších českých firmách a v tradičním průmyslu je situace složitější. Téma sice není neznámé, ale firmy se mu často spíš vyhýbají.

Podle dat Svazu průmyslu a dopravy ČR se diverzitou aktivně zabývá přes 80 % větších podniků – realita jednotlivých zaměstnanců je ale mnohem komplikovanější, protože svou orientaci na pracovišti stále tají víc než polovina LGBT+ Čechů a Češek.

Ve výrobním sektoru bývá coming out obzvlášť těžký. Lidé se přitom neobávají ani tak toho, že by kvůli němu museli firmu opustit, ale spíš diskriminace, mikroagresí, nevhodných vtipů nebo narušených vztahů s kolegy.

Právě proto je tak důležité, aby odpovědné firmy ve spolupráci s odbornými a neziskovými organizacemi aktivně podporovaly kulturu otevřenosti, respektu a demokratické hodnoty. Tím jasně ukazují, že diverzita a inkluze mají své pevné místo v pracovním prostředí i ve společnosti jako celku – a že každý člověk by měl mít možnost rozvinout svůj potenciál bez ohledu na svůj původ, věk, pohlaví či jiné odlišnosti.

Nejlépe to celé shrnul Josef Maršálek, renomovaný český pekař a cukrář a jeden z vážených hostů konference: nedělejme z toho drama ani zvláštnost, ale berme to jako zcela běžnou věc. Podporujme prostředí, kde bude přirozené se ke své sexuální orientaci nebo identitě přiznat – protože LGBTQ+ lidé tu prostě jsou, statisticky jsou všude kolem nás. I ve vaší firmě.