Zálohování PET lahví a plechovek – posílení české ekonomiky!

Praha 5. 12. 2024, v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR se uskutečnil diskusní seminář na téma: „Potřebujeme zálohovat PET lahve a plechovky“.

Seminář se uskutečnil pod záštitou poslankyně Michaely Opltové, (STAN), poslance a předsedy rozpočtového výboru PS PČR, Josefa Bernarda, (STAN) a poslanců Václava Krále, (ODS), Jiřího Slavíka, (TOP 09) a Karla Smetany (KDU ČSL). Seminář společně zorganizovaly Byznys pro společnost společně s INCIEN (Institut Cirkulární Ekonomiky) a Arnika.  

Ministerstvo životního prostředí ČR předložilo vládě novelu zákona o obalech, kterou by se v Česku měl zavést zálohový systém na vybrané jednorázové nápojové obaly – PET lahve a plechovky. Vláda předložený návrh na svém zasedání 10. 10. 2024 schválila. Novela zákona reflektuje aktuální „Plán odpadového hospodářství“, programové prohlášení vlády a zároveň novou strategii „Cirkulární Česko 2040“.

Reaguje tak rovněž i na připravované nařízení Evropské Unie o „obalech a obalovém odpadu“ (Packaging and Packaging Waste Regulation – PPWR), týkající se mimo jiné povinného zálohovacího systému. Zálohový systém PET lahví a plechovek nijak nenaruší stávající systém třídění odpadů, ale naopak bude jeho logickým doplněním. Návrh předpokládá spuštění celého systému od roku 2027. Aktuálně je tato novela projednávaná v rámci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Systém zálohování PET lahví a plechovek významně ovlivní celý rozvoj cirkulární ekonomiky v České republice a výrazně pomůže České republice budovat inovativní ekonomiku s přidanou hodnotou. Přidali bychom se tak k dalším 16 evropským zemím, kde je systém již úspěšně zaveden a provozován. Zkušenosti ze zemí, kde je již zálohování zavedeno, ukazují, že právě systém záloh je moderním řešením, které je šetrné k životnímu prostředí, a kde se opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabrání plýtvání přírodními zdroji. Až o 95 % snižuje spotřebu energie a o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů.

Zahraniční zkušenosti – Dánsko:

Míra vrácení plastových lahví a plechovek v roce 2022 byla v Dánsku 92 %. Tento úspěch je výsledkem společného úsilí mezi velkými a malými podniky, supermarkety a kiosky, díky čemuž se spotřebitelé mohou pohodlně zapojit do recyklačních iniciativ. Upřednostňováním postupů oběhového hospodářství Dánsko nejen šetří přírodní zdroje a snižuje znečištění, ale také zmírňuje změnu klimatu, což dokládá přibližně 223 000 tun CO2 ušetřených jen v roce 2022.

V úvodu semináře vystoupili poslanci Michaela Opltová a Josef Bernard (STAN). Oba poukázali, mimo jiné, také na skutečnost, že je potřeba vnímat i výraznou podporu české veřejnosti pro zavedení zálohování PET lahví a plechovek.

Michaela Opltová zdůraznila velkou potřebu dialogu, komunikace a práci se všemi relevantními informacemi v rámci veřejné debaty o novele zákona o obalech, respektive systému zálohování. „Nejde mi o to, aby se prosadilo jediné řešení. Jde mi o to, abychom toto důležité téma zodpovědně probrali, zvážili všechny dopady a přínosy a došli k rozhodnutí, které bude přínosné pro nás všechny – pro obce, firmy i naši planetu,“ uvedla v závěru svého příspěvku Michaela Opltová.

Josef Bernard ve svém příspěvku zdůraznil přelomový a inovativní charakter zavedení systému zálohování PET lahví a plechovek pro českou ekonomiku.

"Zálohování ve Sněmovně je tak trochu Bermudský trojúhelník. Jeho zavedení přinese nižší uhlíkovou stopu, efektivita recyklace PET lahví a plechovek vzroste několikanásobně, zavedení nového systému nás nebude stát ani korunu z veřejných peněz, obdobný systém funguje v šestnácti evropských zemích a naprostá většina občanů si zálohování přeje. Přesto je možné, že zákon o zálohování Sněmovnou neprojde. Všechny relevantní argumenty PRO si totiž musíte přepočítat sněmovní konstantou a ta leckdy racionální opodstatnění nemá.“, řekl v také ve svém vystoupení předseda rozpočtového výboru PS PČR, Josef Bernard.

Ministr životního prostředí Petr Hladík ve svém vystoupení také vyzdvihnul inovativní charakter systému zálohování PET lahví a plechovek, který může spustit další důležité cirkulární procesy v české ekonomice a může mít velmi pozitivní vliv na rozvoj české ekonomiky směrem k aktuálním inovativním trendům. Zálohování PET lahví a plechovek se může stát významným sociálním i ekonomickým benefitem pro Českou republiku.

Ministerstvo životního prostředí, podle ministra Petra Hladíka, vypracovalo vyvážený návrh, který bere v úvahu všechny zúčastněné strany v systému odpadového hospodářství. Přednostním zájmem ministerstva je zabezpečení efektivní recyklace materiálů. K zálohování dojde nejen u PET obalů, ale také u těch hliníkových, jež jsou z pohledu recyklačních možností ještě vhodnější a stabilnější pro podporu cirkulární ekonomiky.  

Trend, kdy každý výrobce materiálu nebo obalu, bude do budoucna zodpovídat za své budoucí odpady, se ještě více posílí odpovědností a povinností, využívat recyklát ze svého původního zdroje. Cílem předloženého návrhu je zejména prevence vzniku obalových odpadů, což znamená zvýšení sběru PET lahví a plechovek, a snížení množství odpadu, které pak často končí ve volném prostranství či v přírodě.

“Zavedení zálohování PET lahví a plechovek bude mít pozitivní dopady na naše hospodářství, obce a přírodu kolem nás. Ročně přicházíme o cenný materiál v hodnotě půl miliardy korun, který by české firmy dokázaly zpracovat a využít. Teď se válí v přírodě nebo končí na skládkách. Když nezavedeme zálohování a nezlepšíme recyklaci plastu a hliníku, naše firmy budou muset kupovat dražší materiál v zahraničí, což povede ke zdražování. Navíc teď si můžeme nastavit vlastní výhodný zálohovací systém. Pokud to neuděláme, zálohování budeme muset podle evropské legislativy zavést za pár let, ať už budeme chtít, anebo ne.”, řekl na závěr svého vystoupení Ministr životního prostředí, Petr Hladík.

Zahraniční zkušenost – Norsko

Norský zálohový systém je velmi populární a vysoce ceněný v celém hodnotovém řetězci od výrobce přes maloobchodníky až po koncové spotřebitele. Norský systém je velice propracovaný a komplexní a je považován za jeden z nejefektivnějších na světě. Recykluje se až 97 % všech prodaných PET lahví.

V další části programu vystoupili další hosté, datový ekonom z platformy Datarun Petr Bartoň, ve svém vystoupení poukázal na ekonomický a rovněž proti-inflační potenciál připravovaného systému zálohování PET lahví a plechovek. Upozornil na skutečnost, že zálohování PET lahví a plechovek nemá, jak by zrychlilo nápojové zdražování. Může ho jen zpomalit a o něco tak snížit inflaci. „Vyrábět plechovky je 4x dražší než PET lahve, a nyní se navíc z českého recyklátu nevyrábějí žádné, jelikož není dostupný a s cenným materiálem se nezachází ekonomicky. Na zálohování tak můžeme všichni ušetřit, protože zvýšit například sběr a recyklaci plechovek na požadovanou povinnou úroveň mimo zálohový systém bude dražší a zatíží dané výrobce více. Už dnes platí výrobci i my všichni za likvidaci starých obalů - po novu je však za stejné peníze obrátíme zpátky do nových obalů a zastavíme tak jejich jinak vynucené zdražování,“ vysvětlil také ve svém příspěvku ekonom Petr Bartoň.

Jan Brožek, Starosta obce Černovice a poslanec PS PČR, byl dalším hostem v programu semináře. Hovořil o tom, že stávající řešení odpadu narazilo na své limity a je třeba ho inovovat ku prospěchu všech zúčastněných stran. Zálohování PET lahví a plechovek výrazně omezí nepořádek pohozeného odpadu v přírodě, výrazně omezí nepořádek kolem sběrných odpadových nádob a docílí přímého vztahu mezi výrobcem PET láhve a recyklací. "Poukázal také na fakt, že obce, jako původci odpadu ze zákona, nemají šanci splnit požadované vytřídění PET lahví a zejména plechovek. „Obce nemají už prostor pro rozšiřování sběrné sítě a intenzifikaci, nebo je taková intenzifikace neúměrně nákladná. Přitom zkušenosti ze zahraničí ukazují, že zálohový systém vede k výsledkům téměř okamžitě." Zdůraznil v závěru svého vystoupení Jan Brožek.

Kristýna Havligerová, za Iniciativu pro zálohování představila některá důležitá data vztahující se k stávajícího systému třídění a recyklace.  V současném systému končí více než polovina PET lahví a tři čtvrtiny plechovek na skládkách či ve spalovnách,“ uvádí se například v doprovodných komentářích k novele zákona o obalech. PET lahví se vytřídí 75 % a z toho je recyklováno do nových obalů pouze 17 %. Plechovek se vytřídí 30 % a nic není recyklováno do nových obalů. „Zálohový systém zajistí minimálně 90% návratnost PET lahví a plechovek, ze kterých budou opět vyrobeny nové nápojové obaly, a přitom nebude vyžadovat žádné finance z veřejných zdrojů. V mnoha zemích, kde je systém zaveden, jako jsou například Skandinávie či pobaltské státy, země dosahují 90 % i vyšší návratnosti vybraných nápojových obalů. Ve své prezentaci rovněž poukázala na důsledky nedostatečné recyklace plastového odpadu. ČR od roku 2021 zaplatila do rozpočtu EU 7,1 miliardy Kč za nerecyklované plasty.

Zahraniční zkušenost – Švédsko

Ve Švédsku zavedli systém zálohování v roce 1984. Ve Švédsku funguje jako operátor zálohování organizace Returpack. Společně ji založily Švédská asociace pivovarů spolu se Švédskou federací maloobchodních prodejců potravin. Vybrané nápojové obaly musí být součástí schváleného recyklačního systému, aby se mohly ve Švédsku prodávat. 

Že je česká veřejnost pozitivně připravena na zálohování PET lahví a plechovek opakovaně potvrdil exkluzivní průzkum renomované výzkumné společnosti IPSOS mezi českou veřejnosti. „Více než dvě třetiny populace napříč generacemi podporují zavedení systému zálohování PET lahví a plechovek,“ uvedl ve své prezentaci @Michal Straka ze společnosti IPSOS.

Po první části semináře a prezentaci všech příspěvků byla otevřená diskuse účastníků a účastnic semináře. Přítomni byli nejen zastánci přijetí systému zálohování PET lahví a plechovek ale i jeho odpůrci, kteří v rámci diskuse vystoupili s několika delšími příspěvky.   Po přestávce, v závěrečné části semináře, vystoupili zástupci enviromentálních a odborných organizací INCIEN, Arnika, Změna k lepšímu a Byznys pro společnost.

Petr Novotný, odborný konzultant z Institutu Cirkulární ekonomiky (INCIEN) ve svém vystoupení poukázal na několik významných ekonomických a sociálních aspektů a benefitů připravovaného systému zálohování PET lahví a plechovek, a to především že:

• 100 až 150 mil. je současná hodnota PET a nápojových plechovek, které si prodávají města a obce. Celková hodnota materiálu nápojových obalů, který jde ročně k recyklaci přes obecní systémy je 263 mil. Kč, ale jen 18 % obcí si tento materiál třídí a prodává zpracovatelům.

• Většina obcí předává veškerý vybraný materiál odpadovým společnostem a za jeho likvidaci naopak platí vysoké náklady.120,7 mil. Kč – tolik v celkovém součtu výnosů a nákladů obce ročně vydělají na zavedení zálohového systému. Přijdou o tržby za prodej materiálu, ale to vyvažuje příspěvek z nevybraných záloh, navýšený příspěvek od EKO-KOMu a úspora spojená s úbytkem objemu směsného odpadu.

• 2 000 000 m3 neboli 1 800 000 plných kontejnerů je objem částečně sešlápnutých PET lahví a plechovek, které ročně skončí v obecních odpadových systémech.

• 270 mil. Kč jsou náklady měst a obcí na objem jejich odpadových kontejnerů, zabraný nápojovými obaly (150 Kč/výsyp kontejneru), dalších 50 mil. Kč stojí likvidace nápojových obalů, které nejsou vytříděné a končí v SKO (2000 Kč/t).

• Úklid veřejných prostranství od nápojových obalů v odpadkových koších na veřejných místech přijde ročně asi na 60 mil. Kč. Většinu těchto nákladů v souhrnné hodnotě 380 mil. Kč mohou města a obce uspořit se zavedením zálohového systému na nápojové obaly a odstraněním jejich objemu z obecních odpadových systémů.

• 451,6 50 mil. Kč – je hodnota materiálu, PET lahví a hliníkových plechovek, které nyní končí bez užitku na skládkách nebo ve spalovnách. Ty se povede díky zálohování zachránit a využít.

• 500 mil. Kč – uspoří Česká republika každý rok tím, že nebude muset do rozpočtu EU odvádět pokutu za nerecyklované plasty. Takovou částku totiž platí za PET lahve, které se nyní v ČR uvedou na trh a skončí mimo recyklaci.

Z uvedených čísel, která představil, dle něj vyplývá, že většinu nákladů, které souvisí s neefektivitou současného systému sběru nápojových obalů, nesou obce a stát, zatímco velká část zisku z prodeje surovin putuje k odpadovým společnostem. Ekonomickou terminologií lze říct, že současný systém generuje významné negativní externality, které jsou skryté a rozptýlené mezi všechny obyvatele České republiky. Zatímco profit je v porovnání s náklady výrazně nižší a z větší části směřuje do soukromých rukou odpadových společností

„Zálohový systém dokáže odstranit mnoho z popsaných negativních externalit a tím ulevit obecním rozpočtům. Náklady na vybudování a provoz zálohového systému neponese stát, ani obce, ale budou plně v režii těch, kterých se to přímo týká – nápojářů, obchodníků a lidí kupujících nápoje v jednorázových obalech“, zdůraznil Petr Novotný v závěru svého příspěvku.

Zahraniční zkušenost – Litva

Litevský systém je relativně nový, ale funguje velice dobře. Spokojeno je s ním přes 93 % zákazníků. Systém byl zaveden od roku 2016 a za tu dobu sesbíral téměř 5 miliard nápojových obalů, což je 190 000 tun. Recykluje se 100 % vybraného odpadu. Litevský systém pro zálohování plastových lahví a plechovek představuje jednoznačný přínos a úspěch z hlediska životního prostředí, spotřebitelů a nápojového průmyslu.

Sarah Ožanová za tradiční ekologickou organizaci Arnika a Gabriela Měsícová za platformu Změna k lepšímu věnovali pozornost ve svých prezentacích jak enviromentálním, ekonomickým i sociální benefitům, které může systém zálohování potenciálně přinést.

Zavedením zálohového systému může například v krátké době odklonit desetitisíce tun hodnotných materiálu ze skládek a jejich hodnota přesahující 400 mil. Kč může tak být jedním ze zdrojů, který pomůže financovat efektivnější zálohový systém.

Zálohový systém bude spravedlivý v tom, že jeho náklady nesou výrobci nápojů, obchodníci a pouze ti občané, kteří nápoje v obalech kupují, ale nevrací zpět. Pokud lidé kupují balené nápoje, měli by být odpovědní i za navrácení obalů na určené místo, případně přenechat odměnu v podobě zálohy někomu, kdo to udělá za ně. Člověk, který nápoje v obalech nekupuje, nebude v podmínkách zálohového systému doplácet na ty, kteří si je kupují. Náklady na systém ponesou společně výrobci nápojů a jeho prodejci. Nikoliv občané a státní rozpočet, jak je často mylně uváděno.

V závěru semináře Pavel Štern z Byznysu pro společnost shrnul krátce nejdůležitější výstupy a informace ze semináře. Poukázal na mimořádnou příležitost pro českou ekonomiku   nastartovat inovativní trendy i v dalších oborech a odvětvích, právě díky zavedení systému zálohování PET lahví a plechovek. A stejně tak poukázal na nesporné ekonomické, ekologické a sociální benefity zálohování PET lahví a plechovek pro všechny zainteresované strany, tedy výrobce nápojů, (včetně posílení jejich konkurenceschopnosti), obchodníky a retailové společnost, obce a města, a neposlední řadě veřejnost. Včetně vysoké podpory veřejnosti, co se týká zavedení systému zálohování PET Lahví a plechovek. Jak opakovaně zaznělo v příspěvcích řečníků a také následné debatě.

Na závěr ještě jedna zahraniční zkušenost a inspirace pro Českou republiku. Závazek Dánska snižovat množství odpadu, šetřit zdroje a podporovat hospodářský růst je v souladu s globální odpovědností dánské vlády řešit problémy životního prostředí a zároveň zajistit konkurenceschopnou a odolnou ekonomiku pro budoucí generace. Prostřednictvím spolupráce mezi výrobci, spotřebiteli a recyklačními systémy zajišťuje Dánsko vysokou míru návratnosti, což dále zvyšuje ekonomickou životaschopnost recyklačních iniciativ.