Firmy chtějí více žen ve vedení, samy se snaží zbourat zažité stereotypy

 

Sdílené úvazky, mentoring pro talentované zaměstnankyně, spravedlivé odměňování, zvyšování sebevědomí žen, genderově vyrovnaný výběr zaměstnanců. Velké průmyslové i obchodní společnosti v Česku zavádějí programy, aby nejen přilákaly do svých řad více žen, ale aby jim postupně umožnily dostat se do
rozhodovacích pozic.

DSC_7165V pátek 12. února se zástupci firem platformy Byznys pro společnost sešli s ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem, aby s ním diskutovali o připravovaném Akčním plánu pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích na léta 2016 – 2018. Ten chce Jiří Dienstbier v nejbližší době předložit vládě k projednání.
Na přípravě části akčního plánu týkající se obchodních společností se intenzivně podílela nevládní platforma Byznys pro společnost.

Firmy s více než 250 zaměstnanci, podniky kotované na burze a státní firmy by podle akčního plánu měly, za podpory státu, do roku 2020 udělat maximum, aby v rozhodovacích pozicích bylo zastoupení žen alespoň čtyřicetiprocentní.

Je to i na státu

“Měla by to být strategie komerčního úspěchu,” je přesvědčen ministr Dienstbier. Zdůraznil, že pestřejší a lépe fungující pracovní týmy na vedoucích úrovních, dokáží lépe reagovat na potřeby společnosti.

Foto: Filip Jandourek

Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier během diskuse. Foto: Filip Jandourek

Mezi hlavní úkoly patří především transparentní výběrová řízení – ve výběrových komisích by mohli být muži a ženy a stejně tak by se podniky a úřady měly vynasnažit, aby se do řízení ženy i muži hlásili. Firmy a úřady by navíc měly zveřejňovat údaje o zastoupení mužů a žen v nejvyšším vedení, a to prostřednictvím statistického úřadu.

Těm firmám, které prokazatelně pracují na skloubení práce a rodinného života, by pak naopak stát nabídl odměnu v podobě daňové úlevy. Firmy by například měly motivovat rodiče k dřívějšímu návratu z rodičovské dovolené.

Zástupci firem si uvědomují, že především ve výrobních firmách je žen v rozhodovacích pozicích zatím málo. Členka představenstva energetické skupiny ČEZ Michaela Chaloupková upozornila, že celkem pracuje ve společnosti 20 procent žen a 80 procent mužů, přičemž v představenstvu je jedinou ženou, v dozorčí radě pak žena úplně chybí. “Je to ale i role většinového akcionáře, tedy státu, aby se situace změnila. Já jsem rozhodně proto,” upozornila. ČEZ již druhým rokem například nabízí zaměstnankyním mentoring, což ženy oceňují.

“Nebráníme se ani zveřejňování poměru žen a mužů ve vedení, vzhledem k tomu, že budeme podle evropské směrnice ten samý údaj zveřejňovat také v nefinanční zprávě, uvítali bychom, abychom data nemuseli podruhé zveřejňovat i jinde” uvedla Chaloupková.

Pořád se bojí říct si o více

Foto: Filip Jandourek

Foto: Filip Jandourek

Kristina Kosatíková z IBM uvedla, že společnost se intenzivně snaží podporovat i návraty z rodičovské dovolené – nabízí nejen flexibilní úvazky, ale přímo sdílená místa. “Na jednom postu se střídají dvě kolegyně, jde tedy skutečně o poloviční úvazek. Sice dalo práci, než jsme manažerům vysvětlili, že je to pro firmu i pro ně dobře, ale funguje to,” uvedla Kosatíková.

Její kolegyně Martina Klepalová zase popsala, že se IBM snaží přivést do firmy i více absolventek. “Každý rok nabíráme absolventy vysokých škol, snažíme se, aby z nich polovinu tvořily ženy,” řekla.

Kosatíková je navíc přesvědčena, že přes všechna opatření jsou ženy ještě stále málo sebevědomé, při nástupu si prostě řeknou o méně peněz, než jejich mužské protějšky. “Je to pořád zásadní problém, ženy si zkrátka nevěří. Nejprve je nutné změnit myšlení i pohled společnosti,” je přesvědčena.

Firmy je potřeba motivovat

Pod hlavičkou evropské Charty Diverzity sestavila loni na podzim nevládní platforma pro odpovědné podnikání Byznys pro společnost první kompletní český Index zastoupení žen ve vedení, který zmapoval 27 tisíc akciových společností a 414 tisíc společností s ručením omezeným, a zároveň sledoval samostatně skupinu TOP 250 největších firem podle obratu. Podle výsledků najdeme například v dozorčích radách akciových společností 38 procent žen a přes 20 procent je jich v představenstvech.

U českých TOP 250 největších firem dosahuje zastoupení žen v dozorčích radách zhruba 13,1 procenta žen.

Největší problém vidí zástupci firem v tom, že především ve státních firmách je žen nejen málo – dozorčí rady u firem vlastněných státem vykazují patnáctiprocentní zastoupení žen a představenstvech těchto společností je žen méně než pět procent – ale navíc jejich počet stále klesá. Ještě hůř je tomu u firem kotovaných na pražské burze, kde je v dozorčích radách pouhých pět procent žen.

Foto: Filip Jandourek

Foto: Filip Jandourek

“Pro srovnání průzkum ve Velké Británii ukázal, že v dozorčích radách 250 největších akciových společností bylo v roce 2015 v průměru 18 procent žen, což je více než dvojnásobek než v roce 2011,” uvedl na setkání se zástupci byznysu ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier.

Jednatel společnosti Rossmann Vladimír Mikel ale upozornil, že je trochu sporné, jak nahlížet na rozhodovací pozice. “Máme pět jednatelů, čtyři jsou zahraniční, já jsem jediný Čech. Ale ve skutečnosti o tom, co budeme dělat, rozhoduje deset lidí, a z nich je sedm žen, což je logické – devadesát procent našich zákazníků jsou ženy,” uvedl Mikel.

Řídící partner společnosti KPMG Česká republika Jan Žůrek zase upozornil, že je chvályhodné, že chce stát firmy, které budou genderovou vyváženost prosazovat, daňově zvýhodnit, přesto upozorňuje na to, že firmám jde především o co nejjednodušší daňová pravidla.

Zástupci firem na jednání s ministrem otevřeli i téma kvót, s nímž ale akční plán nepracuje. Zatímco Vladimír Staňura z Českomoravské stavební spořitelny je přesvědčen, že poměr žen a mužů ve vedení mohou k lepšímu změnit kvóty a že bez nich se česká společnost dopředu nepohne, nejde zatím o většinový názor. Vesselin Barliev z Byznysu pro společnost naopak tvrdí, že je třeba firmy motivovat a jít jim za stát příkladem. Cestou jsou dobrovolné závazky a změna společenského přístupu a odstraňování stereotypů.

“Já se kvótám nebráním,” řekl ministr Dienstbier. Podle něho je ale míč na straně byznysu. Pokud začne převládat ve firmách názor, že kvóty by pomoci mohly, musí to zástupci byznysu vládě jasně říct.

Sdílet
Tweet about this on TwitterShare on FacebookShare on Google+
Edit

Štítky: , , , , , , , ,

Comments are closed.