Workshop "Práce na dálku"

Stávající neukotvená praxe, stejně jako potřeba transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob vedly k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce. Návrh novely zákoníku práce však vyvolal a vyvolává další diskuze o tom, jak by měla být práce na dálku legislativně upravena. Právě tento workshop zprostředkoval různé perspektivy a zkušenosti s prací na dálku, a nabídl prostor pro jejich diskuzi a sdílení zkušeností osvědčené praxe.

Dne 14.12.2022 se uskutečnil workshop pořádaný Úřadem vlády a MPSV na téma „Práce na dálku.“ Aliance Byznys pro společnost se organizačně podílela na programu diskusního panelu „Zkušenosti a praxe zaměstnavatelů“, kterého se účastnili naše signatářské firmy a které prezentovaly své zkušenosti dobré praxe týkající se flexibility práce a práce z domova.

Na úvod workshopu vystoupila Jana Skalková, Vedoucí oddělení poradců Kabinetu ministra, která zmínila, že pandemie Covid-19 velmi změnila způsob výkonu práce, a ukázala, že práce na dálku se stala běžným moderním způsobem práce v mnoha firmách. Dále řekla, že Česká republika je jednou z mála zemí, která nemá tuto formu práce pevně ukotvenu v našem právu. Právě proto přichází tato novela, která by měla nastavit legislativní rámec institutu práce na dálku. Její kolegyně z MPSV, Kristýna Cuchá a Taťána Zelená, pak představily konkrétní parametry, které bude novela obsahovat, byť stále ůže dojít k malým dílčím úpravám, protože je stále v procesu schvalování.  

Další část workshopu se zabývala sociologickými poznatky z pandemické zkušenosti. Jakub Grossman za IDEA-CERGE EI představil nová data o ekonomické situaci domácností, která vychází z projektu „Život během pandemie“ výzkumné společnosti PAQ Research. Mohli jsme se tak dovědět mimo jiné: Jak pandemie ovlivnila práci lidí; Jaké procento lidí přišlo o práci; O kolik hodin týdně méně či naopak více pracovali; Jak se dopady lišily pro různé skupiny obyvatel a další. Podrobné informace lze najít na stránkách CERGE-EI nebo na https://zivotbehempandemie.cz.

Dále vystoupila Lenka Formánková ze Sociologického ústavu AV ČR, která sdílela konkrétní zkušenosti dotazovaných osob, jak se jim pracovalo během pandemie a jak přechod na práci z domova ovlivnil další aspekty jejich života. V panelu promluvila také právnička Šárka Homfray, která představila tiskovou zprávu stanoviska Odborového svazu státních orgánů a organizací ČMKOS. Poukázala na rozdíl v přístupu k flexibilitě práce ve státní správě a soukromém sektoru během pandemie. Ve státní správě pracovalo z domova během pandemie pouze asi 20% zaměstnanců. Hlavními důvody omezené flexibility byla nedostatečná digitalizace a kapacita informačních systémů. Nicméně toto se postupně zlepšuje a dochází k postupné digitalizaci a elektronizaci agend státní správy.

V posledním panelu vystoupili signatářské firmy Charty diverzity a sdílely jejich dobrou praxi s prací na dálku – Renata Millerová, HR Director ve společnosti Thermofisher Scientific, Roman Nosko, Head of HR ve společnosti Continental Barum a Tomáš Ondroušek, HR Country Leader ve společnosti Kyndryl.

Všichni se shodli na tom, že práce na dálku je běžnou a žádanou součástí pracovního režimu jejich zaměstnanců. Většina firem práci na dálku umožňovala již před pandemií, ale Covid-19 přechod na práci z domova velice urychlil. Jak zmínila Renata Millerová: „Práci na dálku jsme implementovali již v roce 2019, protože jsme vnímali potřebu reagovat na potřeby firmy a zaměstnanců. Covid pak akceleroval potřebu práce v tzv. hybridním modelu, který jsme plně pro celou firmu nastavili v roce 2020. V rámci zavedení jsme se nezabývali pouze legislativní a BOZP stránkou, ale zaměřili jsme se rovněž na oblast vedení lidí na dálku a v tzv. hybridních týmech, digitální gramotnost a well-being zaměstnanců. Dnes je práce v hybridu a dálku nedílnou součástí tzv. onboardingu manažerů a zaměstnanců.

Nejen naše signatářské a členské firmy mají již od počátku pandemie nastaveny nejen interní předpisy, které jsou v souladu se stávajícím Zákoníkem práce, ale přizpůsobili tomu také další firemní postupy a celkové pracovní podmínky. Novela z pohledu mnohých zaměstnavatelů soukromého sektoru přichází trochu pozdě, jelikož řada z nich si již vytvořila své fungující modely pro práci z domova, jak dále uvedla Renáta Millerová: „Pozitivně vnímáme, že novelizace přináší zpřesnění práce na dálku a možnost daňové optimalizace, ale poměrně jasně vymezuje paušalizaci a za jakých podmínek lze práci na dálku vykonávat. Nový způsob nastavení může vést spíše k efektu omezování práce z domova než k její podpoře. Jako rizikové faktory paušalizace plateb u takto nastaveného modelu vnímáme nutnost přenastavení již fungujících modelů u firem, které práci z domova mají nastavenou, vytváření „inequity“ uvnitř firmy, a to hlavně u hybridního způsobu spolupráce, dále nižší konkurenceschopnost vůči zahraničním pobočkám.“

Podobně se vyjádřil také Tomáš Ondroušek, který řekl, že: „Společnost Kyndryl je největším IT zaměstnavatelem v zemi a možnost pracovat na dálku je v našem oboru velmi důležitá. To, že se snažíme vytvořit prostředí, které je v tomto ohledu maximálně flexibilní a vstřícné je našimi zaměstnanci a zaměstnankyněmi vnímáno velmi pozitivně. Spolu s dalšími opatřeními cílenými zejména na zaměstnankyně a zaměstnance při návratu z mateřské/rodičovské dovolené a rodiny s malými dětmi, se snažíme na trhu práce vystoupit z řady. Z pohledu velkého zaměstnavatele je pak důležité, abychom takové prostředí dokázali řídit efektivně.“ Možnost pracovat na dálku je také velmi důležitým kritériem při výběru práce, protože nám dává větší osobní kontrolu nad našimi životy. Průzkum OECD z letošního roku provedený ve 25 zemích ukázal, že 74 % zaměstnanců a zaměstnankyň pozitivně hodnotilo svou zkušenost s prací na dálku během pandemie, a většina z nich by chtěla mít možnost práce na dálku i v budoucnu. I přes možná úskalí, která s sebou přináší, je to velmi vítaná a žádaná forma práce.

I když transpozici evropské směrnice do naší legislativy vnímáme jako důležitou včetně ukotvení institutu práce na dálku, přece jen si myslíme, že nadbytečně zavádí regulaci některých parametrů, které by v konečném důsledku nemusely přinést očekávaný výsledek. Legislativa by měla zaměstnavatelům poskytnout spíše právní rámce, ve kterých se mohou pohybovat, a detailní nastavení podmínek by mohla ponechat v jejich kompetenci.

V Byznysu pro společnost jsme se v minulém roce intenzivně věnovali zprostředkování dialogu mezi odpovědnými firmami, které přinášejí nové trendy a best practice a veřejnou správou. Workshop ukázal, jak potřebný je tento vzájemný dialog, ve které chceme v roce 2023 i nadále pokračovat. Děkujeme Úřadu vlády za jeho velmi vstřícný přístup v podpoře vzájemného dialogu a děkujeme našim odpovědným firmám za jejich účast v tomto dialogu.