Flexicurity pro Česko – jen jedna část nestačí!

Flexibilita práce je pro českou ekonomiku klíčová. Český trh práce nutně potřebuje zvýšit flexibilitu a mobilitu, aby se „lidský kapitál“ mohl přesouvat tam, kde je potřeba, a předcházelo se tím mimo jiné strukturální nezaměstnanosti. Vláda aktuálně hledá způsoby a nástroje, jak celkově oživit českou ekonomiku. Jedním z návrhů, o kterém se nyní uvažuje, je zjednodušení procesu náboru a propouštění zaměstnanců s odkazem na dánskou zkušenost se systémem Flexicurity.

Byznys pro společnost ve spolupráci s Konfederací podnikatelských a zaměstnavatelských svazů ČR, Dánským velvyslanectvím a dánskými experty ze zaměstnavatelských a odborových svazů už v roce 2018 představil v České republice v rámci dvou mezinárodních konferencí úspěšný dánský model pracovního trhu Flexicurity  (odkazy akce 2018 zde a zde;  záznam z konference 2023 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky).

Dánský model Flexicurity má tři klíčové vzájemně propojené pilíře:

• snadné najímání a propouštění zaměstnanců

• finanční podpora v nezaměstnanosti po dobu dvou let ve výši 90 % předchozího příjmu (na základě sociálního pojištění)

• aktivní politika zaměstnanosti včetně vysoké úrovně rekvalifikací a vzdělávání (účast na vzdělávání a rekvalifikacích je podmínkou vysoké finanční podpory v nezaměstnanosti); efektivní propojování potřeb zaměstnanců a zaměstnavatelů (Dánsko vydává 1,5 % HDP na podporu aktivní politiky zaměstnanosti)

Úvaha vlády včetně aktuální diskuze o zavedení pouze jednoho prvku dánského modelu Flexicurity, a to pouze snadného najímání a propouštění zaměstnanců, je nešťastná.  Dánsko má díky modelu Flexicurity mimo jiné dlouhodobě velmi nízkou strukturální nezaměstnanost.  Zavedení pouze jednoho prvku určitě nesplní očekávání, že přispěje k oživení pracovního trhu.  Flexicurity je model pracovního trhu, je komplexní a všechny tři pilíře jsou vzájemně provázané – propojené. Pokud se použije pouze jeden z pilířů, nebude to mít očekávané pozitivní dopady, bohužel spíše naopak.

„Dánové skutečně mohou dostat výpověď bez udání důvodu, ovšem po vyhazovu z práce se ocitají v bezpečné ochranné síti, která jednak hlídá jejich příjem a jednak jim aktivně pomáhá najít novou práci, případně se dovzdělat nebo přeškolit. Výsledkem je, že 80 procent nezaměstnaných Dánů nestráví na úřadu práce ani rok. Polovinu jich systém znovu zaměstná do tří měsíců. V Česku najdou do roka práci jen dvě třetiny nezaměstnaných, do čtvrt roku se na trh práce vrací necelých 30 procent,“ upozornil ve svém komentáři Martin Čaban ze Seznam zpráv. (celý text zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nazory-komentare-komentar-rozinky-z-danskeho-kolace-mohou-otravit-cesko-244710)

Je velká škoda, že se nevede v rámci podnětů k oživení i debata o „deregulaci sociálního dialogu“ v Česku. Součástí dánského modelu Flexicurity je i velký vyjednávací prostor pro samotné firmy s odborovými organizacemi v rámci kolektivního vyjednávání, aby si dohodly podmínky, které budou oboustranně přijatelné. V Dánsku je možné, aby se firmy s odbory na firemní úrovni domluvily na veškerých pracovních podmínkách, jako je flexibilita práce - benefity (např. volnočasové benefity, práce z domova apod.), kompletní výše mezd včetně „dánské varianty minimální mzdy“ a další podmínky.

Vláda v Dánsku funguje spíše jako „mediátor“ kolektivního vyjednávání mezi zaměstnavateli  a odbory. Kolektivní vyjednávání v Dánsku provází vysoká míra důvěry mezi zaměstnavateli, zaměstnanci, odbory a vládou. Všichni systém Flexicurity vnímají pozitivně. „Na pracovních podmínkách v konkrétní firmě se domlouvají přímo zaměstnanci a zástupci zaměstnavatele, vláda nebo stát do toho vstupuje jen velmi zřídka, pokud jde například o vyjednáváni o mzdách,“ řekl na loňském kulatém stole v Poslanecké sněmovně o Flexicurity dánský ambasador v Česku, Søren Kelstrup.

„Nezaměstnanost byla v Dánsku roce 2022 kolem 4,5 procenta, teď je ještě nižší. Dánové mají nejnižší dlouhodobou nezaměstnanost ze všech států Evropské unie. Flexicurity zabraňuje lidem být dlouhodobě nezaměstnaný, navíc dává lidem i firmám větší možnosti k tomu, aby více riskovali,“ podpořil myšlenku zavést dánský model Flexicurity i v Česku Jeppe Sørensen, politický analytik Dánské odborové konfederace, taktéž na loňském kulatém stole o Flexicurity v Poslanecké sněmovně.

V České republice si v rámci sociálního pojištění již od 90 let zaměstnanci hradí 1,5 % na státní politiku zaměstnanosti, z těchto prostředků by pak měla hrazena „finanční podpora v nezaměstnanosti“ včetně rekvalifikačních kurzů etc. Ročně je to pravděpodobně 15-16 miliard korun. Přesná čísla nejsou úplně k dispozici. Takže Česká republika má již zavedeny i systémové nástroje, které nejsou úplně nepodobné nástrojům Flexicurity. 

Zavedení pouze snadnějšího propuštění zaměstnanců, bez dalších dvou pilířů modelu Flexicurity, jak to nyní plánuje česká vláda, nepřinese ani oživení, ani pozitivní dopady na trhu práce pro zaměstnavatele, ani větší flexibilitu trhu práce či větší pracovní mobilitu. Zavedení pouze jednoho prvku, navíc toho nejpřísnějšího, může být spíše kontraproduktivní pro různé „ohrožené skupiny“ zaměstnanců/kyň, jako jsou ženy-matky, samoživitelé, lidé starších generací 50+ atd. Bez motivace a podpory zaměstnavatelů i zaměstnanců to nepůjde.