Archiv článků

Sdílené úvazky, mentoring pro talentované zaměstnankyně, spravedlivé odměňování, zvyšování sebevědomí žen, genderově vyrovnaný výběr zaměstnanců. Velké průmyslové i obchodní společnosti v Česku zavádějí programy, aby nejen přilákaly do svých řad více žen, ale aby jim postupně umožnily dostat se do
rozhodovacích pozic.

DSC_7165V pátek 12. února se zástupci firem platformy Byznys pro společnost sešli s ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem, aby s ním diskutovali o připravovaném Akčním plánu pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích na léta 2016 – 2018. Ten chce Jiří Dienstbier v nejbližší době předložit vládě k projednání.
Na přípravě části akčního plánu týkající se obchodních společností se intenzivně podílela nevládní platforma Byznys pro společnost.

Firmy s více než 250 zaměstnanci, podniky kotované na burze a státní firmy by podle akčního plánu měly, za podpory státu, do roku 2020 udělat maximum, aby v rozhodovacích pozicích bylo zastoupení žen alespoň čtyřicetiprocentní.

Je to i na státu

“Měla by to být strategie komerčního úspěchu,” je přesvědčen ministr Dienstbier. Zdůraznil, že pestřejší a lépe fungující pracovní týmy na vedoucích úrovních, dokáží lépe reagovat na potřeby společnosti.

Foto: Filip Jandourek

Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier během diskuse. Foto: Filip Jandourek

Mezi hlavní úkoly patří především transparentní výběrová řízení – ve výběrových komisích by mohli být muži a ženy a stejně tak by se podniky a úřady měly vynasnažit, aby se do řízení ženy i muži hlásili. Firmy a úřady by navíc měly zveřejňovat údaje o zastoupení mužů a žen v nejvyšším vedení, a to prostřednictvím statistického úřadu.

Těm firmám, které prokazatelně pracují na skloubení práce a rodinného života, by pak naopak stát nabídl odměnu v podobě daňové úlevy. Firmy by například měly motivovat rodiče k dřívějšímu návratu z rodičovské dovolené.

Zástupci firem si uvědomují, že především ve výrobních firmách je žen v rozhodovacích pozicích zatím málo. Členka představenstva energetické skupiny ČEZ Michaela Chaloupková upozornila, že celkem pracuje ve společnosti 20 procent žen a 80 procent mužů, přičemž v představenstvu je jedinou ženou, v dozorčí radě pak žena úplně chybí. “Je to ale i role většinového akcionáře, tedy státu, aby se situace změnila. Já jsem rozhodně proto,” upozornila. ČEZ již druhým rokem například nabízí zaměstnankyním mentoring, což ženy oceňují.

“Nebráníme se ani zveřejňování poměru žen a mužů ve vedení, vzhledem k tomu, že budeme podle evropské směrnice ten samý údaj zveřejňovat také v nefinanční zprávě, uvítali bychom, abychom data nemuseli podruhé zveřejňovat i jinde” uvedla Chaloupková.

Pořád se bojí říct si o více

Foto: Filip Jandourek

Foto: Filip Jandourek

Kristina Kosatíková z IBM uvedla, že společnost se intenzivně snaží podporovat i návraty z rodičovské dovolené – nabízí nejen flexibilní úvazky, ale přímo sdílená místa. “Na jednom postu se střídají dvě kolegyně, jde tedy skutečně o poloviční úvazek. Sice dalo práci, než jsme manažerům vysvětlili, že je to pro firmu i pro ně dobře, ale funguje to,” uvedla Kosatíková.

Její kolegyně Martina Klepalová zase popsala, že se IBM snaží přivést do firmy i více absolventek. “Každý rok nabíráme absolventy vysokých škol, snažíme se, aby z nich polovinu tvořily ženy,” řekla.

Kosatíková je navíc přesvědčena, že přes všechna opatření jsou ženy ještě stále málo sebevědomé, při nástupu si prostě řeknou o méně peněz, než jejich mužské protějšky. “Je to pořád zásadní problém, ženy si zkrátka nevěří. Nejprve je nutné změnit myšlení i pohled společnosti,” je přesvědčena.

Firmy je potřeba motivovat

Pod hlavičkou evropské Charty Diverzity sestavila loni na podzim nevládní platforma pro odpovědné podnikání Byznys pro společnost první kompletní český Index zastoupení žen ve vedení, který zmapoval 27 tisíc akciových společností a 414 tisíc společností s ručením omezeným, a zároveň sledoval samostatně skupinu TOP 250 největších firem podle obratu. Podle výsledků najdeme například v dozorčích radách akciových společností 38 procent žen a přes 20 procent je jich v představenstvech.

U českých TOP 250 největších firem dosahuje zastoupení žen v dozorčích radách zhruba 13,1 procenta žen.

Největší problém vidí zástupci firem v tom, že především ve státních firmách je žen nejen málo – dozorčí rady u firem vlastněných státem vykazují patnáctiprocentní zastoupení žen a představenstvech těchto společností je žen méně než pět procent – ale navíc jejich počet stále klesá. Ještě hůř je tomu u firem kotovaných na pražské burze, kde je v dozorčích radách pouhých pět procent žen.

Foto: Filip Jandourek

Foto: Filip Jandourek

“Pro srovnání průzkum ve Velké Británii ukázal, že v dozorčích radách 250 největších akciových společností bylo v roce 2015 v průměru 18 procent žen, což je více než dvojnásobek než v roce 2011,” uvedl na setkání se zástupci byznysu ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier.

Jednatel společnosti Rossmann Vladimír Mikel ale upozornil, že je trochu sporné, jak nahlížet na rozhodovací pozice. “Máme pět jednatelů, čtyři jsou zahraniční, já jsem jediný Čech. Ale ve skutečnosti o tom, co budeme dělat, rozhoduje deset lidí, a z nich je sedm žen, což je logické – devadesát procent našich zákazníků jsou ženy,” uvedl Mikel.

Řídící partner společnosti KPMG Česká republika Jan Žůrek zase upozornil, že je chvályhodné, že chce stát firmy, které budou genderovou vyváženost prosazovat, daňově zvýhodnit, přesto upozorňuje na to, že firmám jde především o co nejjednodušší daňová pravidla.

Zástupci firem na jednání s ministrem otevřeli i téma kvót, s nímž ale akční plán nepracuje. Zatímco Vladimír Staňura z Českomoravské stavební spořitelny je přesvědčen, že poměr žen a mužů ve vedení mohou k lepšímu změnit kvóty a že bez nich se česká společnost dopředu nepohne, nejde zatím o většinový názor. Vesselin Barliev z Byznysu pro společnost naopak tvrdí, že je třeba firmy motivovat a jít jim za stát příkladem. Cestou jsou dobrovolné závazky a změna společenského přístupu a odstraňování stereotypů.

“Já se kvótám nebráním,” řekl ministr Dienstbier. Podle něho je ale míč na straně byznysu. Pokud začne převládat ve firmách názor, že kvóty by pomoci mohly, musí to zástupci byznysu vládě jasně říct.

Snaží se nedělat rozdíly mezi mladými a staršími zaměstnanci, mezi muži a ženami. Uvědomují si, že pokud umožní svým zaměstnancům pracovat občas doma, vyplatí se jim to. To jsou jen některé z trendů v oblasti diverzity, kterou firmy stále více zavádějí do svých strategií. A letos chtějí tyto aktivity ještě podpořit.
Díky prodlužování celkové průměrné délky lidského života se na světě potkávají už čtyři generace. Firmy si uvědomují, že je důležité pochopit jejich rozdílné potřeby. Z toho vychází i řada českých podniků, které se přihlásily k Evropské chartě diverzity. Zařadily se tak mezi moderní zaměstnavatele, kteří chtějí podporovat rovnoprávnost a firemní kulturu založenou na principech a hodnotách odlišnosti.

Řada firem se zaměří například na podporu lidí z takzvané sendvičové generace, kteří se starají o své děti a zároveň už pečují o své rodiče. Řada podniků zavádí programy pro návrat rodičů malých dětí do zaměstnání. A firmy se stále více soustředí na výchovu budoucích vrcholových manažerek.
„Genderově rozmanité prostředí je výhodné, přináší větší množství alternativ při rozhodovaní, které může vést k vylepšenému obrazu firmy na veřejnosti, podporovat firmu a její výkonnost v ekonomicky složitých obdobích nebo přispívat k lepšímu porozumění zákazníkům společnosti,“ uvedla Pavlína Kalousová z platformy Byznys pro společnost, která je v Česku koordinátorem Evropské charty diverzity.

GSK: NABÍDNEME PRÁCI STARŠÍM LÉKAŘŮM

Farmaceutická firma GSK se chce letos věnovat především generaci lékařů v předdůchodovém nebo důchodovém věku.
„Plánujeme vytvořit koncepci náboru starší generace lékařů, kteří se budou chtít dále vzdělávat a doplnit naše řady zaměstnanců o zkušenost a vyzrálost. Jde vlastně o projekt na posílení věkové rozmanitosti a inkluze,“ prozradila generální ředitelka společnosti Monika Horníková.
V rozmanitosti vidí tato společnost zábavu, pestrobarevné poznání, ale i tlak na lídry, aby uměli vést organizaci. „Potřebě diverzity věříme. Přirozeně totiž odpovídá struktuře celé populace, které se snažíme prostřednictvím našich produktů přinášet lepší a kvalitnější život,“ zdůraznila Horníková.
Společnost GSK se bude věnovat také mladým lidem. „Když je seznámíme s tím, jak pracujeme s rozmanitostí, mají větší zájem u nás pracovat. Je to pro nás garance toho, že se budou pohybovat v prostředí, které jim umožní učit se a rozvíjet se,“ dodala generální ředitelka.

ČESKÁ SPOŘITELNA: DO ROKU 2019 BUDE VE VEDENÍ 35 PROCENT ŽEN

Diverzita je nedílnou součástí společenské kultury i v České spořitelně. Za všechny lze vyzdvihnout projekt Gender – rovné příležitosti. Do roku 2019 chce mít Česká spořitelna, společně s celou Skupinou Erste, v top managementu 35 procent žen.
„V tomto projektu nabízíme ženám rozvojové programy včetně mentoringu, koučování a vytváření interních sítí pro sdílení zkušeností. Velkou radost aktuálně máme z toho, že se Daniela Pešková, budoucí členka představenstva České spořitelny, jako jediná reprezentantka bankovní sféry umístila mezi TOP 25 ženami byznysu,“ uvedla Tereza Mitošinková z České spořitelny.

GE MONEY BANK: POMOC SENDVIČOVÉ GENERACI

Loni využili 5 062 dnů zdravotního volna nad rámec zákonné dovolené, novopečení tatínci vyčerpali 334 dnů placeného volna navíc a dalších 713 dnů mimo limit strávili zaměstnanci s dětmi do patnácti let. Z domova odpracovali 9 801 dnů. To jsou jen některá čísla, která vypovídají o tom, jaké benefity využili zaměstnanci GE Money Bank. Letos v tom bude banka pokračovat.
„Dobře si uvědomujeme, že existuje přímá úměra mezi spokojeným zaměstnancem a spokojeným zákazníkem. I proto jsme zvýšili počet příležitostí práce na zkrácený úvazek v pobočkové síti i na centrále,“ vyjmenovala specialistka komunikace GE Money Bank Lucie Policarová.

Celý text čtěte ZDE

Pružná pracovní doba, možnost práce z domova nebo pět týdnů dovolené, to je jen část z benefitů, které poskytuje Plzeňský Prazdroj zaměstnancům. Nově jim chce usnadnit dřívější návrat z mateřské či rodičovské dovolené – poskytne příspěvek na péči o děti do tří let věku ve výši až šest tisíc korun měsíčně.

Plzeňský Prazdroj podpoří své zaměstnance přicházející z mateřské či rodičovské dovolené částkou až šest tisíc korun měsíčně na zajištění kvalifikované péče o předškolní děti. Na příspěvek má od ledna nárok rodič, který se vrací do zaměstnání po mateřské a rodičovské dovolené dříve, než jeho dítě dosáhne osmnácti měsíců. Poslední příspěvek se vyplácí v momentě, kdy potomek oslaví třetí narozeniny.

Největší český pivovar tak chce podpořit diverzitu na pracovišti a nabízí nové možnosti pro rodiče vracející se z mateřské či rodičovské dovolené, především ženy a pracující matky, pro které jinak český pracovní trh není připraven. Pomáhá rodičům sladit rodinný a pracovní život a současně tak zvyšuje svou atraktivitu na trhu práce.

„Mnoho rodičů by se chtělo vrátit do zaměstnání dříve, než jejich dítě dosáhne věku, kdy může být přijato do veřejné školky. Nechtějí na dlouho přerušit kariéru, ale soukromá předškolní péče je finančně náročná, což jim brzký návrat do práce komplikuje. Plzeňský Prazdroj se rozhodl své zaměstnance ve snaze o včasný návrat podpořit a vypomůže při zajištění odpovídající péče o děti,“ uvedla Drahomíra Mandíková, ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje.

Pokud se zaměstnanec vrací na minimálně poloviční úvazek, zaměstnavatel mu připlatí na péči o dítě ve státním či soukromém předškolním zařízení, které musí mít příslušnou certifikaci dle české legislativy. Dítě ale může hlídat i chůva či jiná osoba se živnostenským listem.

Víte, že jednačtyřicet procent tuzemských finančních institucí nemá ve statutárních orgánech ani jednu ženu? A že z 250 největších firem v Česku má v dozorčí radě více než polovinu žen jedenáct firem? A kdo myslíte, že přitom dělá sedmdesát procent spotřebitelských rozhodnutí a tvoří více než polovinu absolventů vysokých škol? Podívejte se na nový Index zastoupení žen ve vedení, který sestavila platforma Byznys pro společnost pod hlavičkou evropské Charty diverzity.

Zatímco v odvětvích, jako jsou reality, obchod, pohostinství, vzdělávací  instituce, je v dozorčích radách akciových společností více než  38 procent žen, v energetice, těžařském průmyslu či vodárenství je to v průměru o deset procent méně.  A více než čtyřicet procent tuzemských finančních institucí nemá ani jednu ženu ve statutárních orgánech.

A to přesto, že téměř pětačtyřicet procent ekonomicky aktivních Čechů jsou ženy, více než polovinu absolventů vysokých škol tvoří právě ženy. A ženy mají také vliv na více než sedmdesát procent spotřebitelských rozhodnutí.

Pod hlavičkou evropské Charty diverzity sestavila nevládní platforma společenské odpovědnosti Byznys pro společnost první kompletní český Index zastoupení žen ve vedení, který zmapoval 27 tisíc akciových společností a 414 tisíc společností s ručením omezeným, zároveň sledoval samostatně skupinu TOP 250 největších firem podle obratu.

“Je prokázané, že genderově rozmanité prostředí je výhodné, přináší větší množství alternativ při rozhodovaní, které může vést k vylepšenému obrazu firmy na veřejnosti, podporovat firmu a její výkonnost v ekonomicky složitých obdobích nebo přispívat k lepšímu porozumění zákazníkům společnosti,” uvedla  šéfka platformy Byznys pro společnost Pavlína Kalousová.

Přiznává, že ve finále čekala horší výsledky. Překvapilo ji relativně vysoké zastoupení žen v dozorčích radách akciových společností. V průměru v nich zasedá 38 procent žen, což jsou dvě pětiny. “Pětinu žen bychom našli  i v představenstvech. Mysleli jsme, že více žen v dozorčích radách a představenstvech bude spíše v malých firmách, ale ukázalo se, že ani společnosti s obratem nad 100 milionů korun na tom v některých odvětvích nejsou zle,” říká Kalousová.

Akciové společnosti: nejméně žen ve firmách kotovaných na burze

Žen ve vedení soukromých firem (data za 27 tisíc akciových společností – poznámka redakce) za posledních pět let ani nepřibylo, ani neubylo. V průměru jich je přes 38 procent v dozorčích radách akciových společností a přes 20 procent v představenstvech. Čím větší firma, tím je ale zastoupení žen nižší.  A ve firmách s obratem nad 100 milionů korun je v dozorčích radách akciových společnosti 27,1 procenta a v představenstvech 11,5 procenta.

Podíváme-li se pak na zastoupení žen ve firmách nad 100 zaměstnanců, v dozorčích radách jich najdeme 25,1 procenta. A nejnižší zastoupení na českém trhu vykazují tradičně společnosti kotované na burze. “Zde navíc v čase zastoupení žen ve vrcholových  orgánech klesá. Dozorčí rady i představenstva 13 českých firem kótovaných na pražské burze mají průměrné zastoupení žen  v dozorčích radách na úrovni pěti procent,” upozorňuje Kalousová.

A rozdíly panují také mezi jednotlivými sektory. Tam mají nejvyšší zastoupení u akciových společností obory, jako jsou nemovitosti či veřejná správa. Naopak průmyslová odvětví – energetika či těžba nerostných surovin – jsou na tom podstatně hůř.

Pozn.: Odvětví činnosti s nejnižším a nejvyšším průměrným podílem žen v dozorčích radách akciových společností v roce 2015. Zdroj: Byznys pro společnost

Pozn.: Odvětví činnosti s nejnižším a nejvyšším průměrným podílem žen v dozorčích radách akciových společností v roce 2015. Zdroj: Byznys pro společnost

Společnosti s ručením omezeným

Podíl žen-jednatelek ve společnostech s ručením omezeným je podle indexu  21,4 procenta. Za posledních pět let  se situace nemění. Nejvyšší zastoupení jednatelek je ve firmách založených po roce 2010. I v zastoupení žen ve vedení společností s ručeným omezeným dle oborů existují jasné rozdíly.

Více než polovina je jich v oblasti zdravotní a sociální péče, výrazně jsou zastoupeny i ve vzdělávání, ve stavebnictví, u těžebních a energetických firem je to výrazně horší a ve veřejné správě je to u společnosti s ručením omezeným čistá nula.

Pozn.: Odvětví činnosti s nejnižším a nejvyšším průměrným podílem žen mezi jednateli ve společnostech s ručením omezeným roce 2015. Zdroj: Byznys pro společnost

Pozn.: Odvětví činnosti s nejnižším a nejvyšším průměrným podílem žen mezi jednateli ve společnostech s ručením omezeným roce 2015. Zdroj: Byznys pro společnost

Index ženy ve vedení TOP 250

U českých TOP 250 největších firem podle obratu dosahuje zastoupení žen v dozorčích radách 13,1 procenta žen v roce 2015. Alespoň jednu ženu ve vrcholných orgánech má 35,9 procenta firem. V dozorčích radách má z TOP 250 alespoň jednu ženu 38,4 procenta firem.

“Pro srovnání stejný index Women on Boards, sestavovaný ve Velké Británii, ukázal, že v dozorčích radách 250 největších akciových společností bylo v roce 2015 v průměru 18 procent žen, což je více než dvojnásobek než v roce 2011,” uvedla Kalousová.

Více než padesát procent žen ve složení dozorčích rad má v roce 2015 jedenáct firem. Nejlépe si podle Indexu žen ve vedení vede Madeta, která má v dozorčí radě stoprocentní zastoupení a která získala i ocenění Firma vstřícná k ženám v soutěži TOP Odpovědná firma. Madeta je velkým výrobním podnikem, který si za posledních pět let drží vysoký standard. Dobře je na tom ale také například Vodafone, Letiště Praha nebo Vítkovice Power Engineering.

Pozn.: Zlatá úroveň (více než 50 procent žen v dozorčích radách) mezi firmami z žebříčku TOP 250 podle obratu. Zdroj: Byznys pro společnost

Pozn.: Zlatá úroveň (více než 50 procent žen v dozorčích radách) mezi firmami z žebříčku TOP 250 podle obratu. Zdroj: Byznys pro společnost

“V Indexu nezveřejňujeme jen procenta, ale rozhodli jsme se zveřejnit i jména firem, pro které je rozmanitost ve vedení důležitá. Zároveň upozorňujeme na to, že existují odvětví, kde o ženu v nejvyšším vedení nezavadíte. Index budeme každý rok aktualizovat a sledovat meziroční vývoj,” doplnila Kalousová.

Podívejte se na sektorové žebříčky TOP 250: Nejhůře jsou na tom finance a energetika

Velkoobchod a maloobchod

V tomto sektoru se ženám daří nejlépe.  Ve dvanácti firmách je ve statutárních orgánech více než polovina žen, v dalších třech firmách pak více než třetina. V tabulce uvádíme prvních dvanáct firem dle abecedy.

Pozn.: Jde o sektorový žebříček v oboru velkoobchod, maloobchod, oprava a údržba motorových vozidel – statutární orgány celkem. Zdroj: Byznys pro společnost

Pozn.: Jde o sektorový žebříček v oboru velkoobchod, maloobchod, oprava a údržba motorových vozidel – statutární orgány celkem. Zdroj: Byznys pro společnost

Zpracovatelský průmysl 

Ani jedna z firem ve zpracovatelském průmyslu z žebříčku TOP 250 nemá ve statutárních orgánech (dozorčí radě a představenstvu) více než polovinu žen, více než třetinu žen má 16 firem. V tabulce uvádíme dle abecedy prvních deset.

Pozn.: Jde o index zastoupení žen ve vedení - TOP 10 firem ve zpracovatelském průmyslu (dle abecedy dle zastoupení žen ve všech statutárních orgánech v roce 2015 ze vzorku 250 největších firem). Zdroj: Byznys pro společnost

Pozn.: Jde o index zastoupení žen ve vedení – TOP 10 firem ve zpracovatelském průmyslu (dle abecedy dle zastoupení žen ve všech statutárních orgánech v roce 2015 ze vzorku 250 největších firem). Zdroj: Byznys pro společnost

Finanční instituce

Jednačtyřicet procent finančních institucích nemá ve statutárních orgánech ani jednu ženu. V tabulce uvádíme prvních deset firem dle abecedy, které mají ve vedení alespoň více než deset procent žen.

“Indexem 10,31 procenta se rozumí poměr zastoupení žen na počet členů příslušných statutárních orgánů pro dané období,” vysvětluje Kalousová. O třetině či polovině žen ve statutárních orgánech finančních institucí si v Česku zatím můžeme nechat zdát…

Pozn.: Jde o index zastoupení žen ve vedení - TOP 10 firem v peněžnictví a pojišťovnictví (dle abecedy dle zastoupení žen ve všech statutárních orgánech v roce 2015 ze vzorku 250 největších firem). Zdroj: Byznys pro společnost

Pozn.: Jde o index zastoupení žen ve vedení – TOP 10 firem v peněžnictví a pojišťovnictví (dle abecedy dle zastoupení žen ve všech statutárních orgánech v roce 2015 ze vzorku 250 největších firem). Zdroj: Byznys pro společnost

Energetické společnosti

Přes polovinu žen ve vedení má Bohemia Energy, více než deset procent pak dalších pěti firem.

Pozn.: INDEX ŽENY VE VEDENÍ TOP 250 – sektorový žebříček v oboru výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla – statutární orgány celkem. Zdroj: Byznys pro společnost

Pozn.: INDEX ŽENY VE VEDENÍ TOP 250 – sektorový žebříček v oboru výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla – statutární orgány celkem. Zdroj: Byznys pro společnost

Stavebnictví

Pro české ženy nejméně dostupné odvětví. Více než deset procent žen ve statutárních orgánech mají jen čtyři společnosti z TOP 250.

Pozn.: Jde o sektorový žebříček v oboru stavebnictví – statutární orgány celkem. Zdroj: Byznys pro společnost

Pozn.: Jde o sektorový žebříček v oboru stavebnictví – statutární orgány celkem. Zdroj: Byznys pro společnost

Index zastoupení žen ve vedení vznikl v rámci projektu Diverzita + – Bereme ženy na palubu za podpory Norských fondů z programu Nadace OSF.

Vláda před pár hodinami podpořila evropskou směrnici, která by měla firmy kotované na burze přimět ke spravedlivějšímu zastoupení mužů a žen v dozorčích radách.

Oznámil to na twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Nová podoba směrnice podle eurokomisařky Věry Jourové neurčuje pevné kvóty, jen nabádá firmy, aby při výběru kandidátů dbaly na rovné zastoupení žen a mužů.

Podle návrhu evropské směrnice, kterou v úterý schválila těsným hlasováním česká vláda, nejde už o pevné kvóty podle podle pohlaví ve vedení velkých firem, jak před třemi lety prosazovala předchůdkyně eurokomisařky Věry Jourové (ANO) Viviane Redingová.

Původně se hovořilo o tom, že by v dozorčích radách firem kótovaných na burze zasedlo nejméně čtyřicet procent žen. V Evropské unii by se toto opatření dotklo asi pěti tisíc podniků, v Česku šesti – Skupiny ČEZ, Telefoniky ČR, Unipetrolu, Komerční banky, Pivovarů Lobkowicz a Philip Morris. Návrh, který vláda dnes podpořila, hovoří o něčem jiném.

Nabádá firmy, aby při výběru kandidátů braly ohled na rovné zastoupení. Přesto se na twitteru okamžitě strhla politická přestřelka. Zatímco premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) hrdě schválení návrhu oznámil, nástupkyně Jourové na ministerstvu pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) se ostře vymezila.

Více čtete  ZDE.

 

...34567

Signatáři

BPS – Byznys pro společnost, z. s.

Kontakty
Členské firmy
Přidejte se
Náš web
English

Spojte se s námi

Kontakty
Facebook
Twitter
LinkedIN